„Skupina senátorů připravila žalobu na pana prezidenta. Ústavní žalobu,“ začíná svou glosu filozof, vysokoškolský pedagog a bývalý politik Daniel Kroupa. Shrnují v ní různé hříchy, kterých se Miloš Zeman dopouští od začátku jeho prezidentské funkce. Je tam Rusnokova vláda, která vládla bez důvěry, jsou tam obstrukce při odvolávání či jmenování ministrů a podobně.

„Otázka je, zda takováto žaloba má smysl, když je víceméně jasné, že v Poslanecké sněmovně a možná ani v Senátu se nenajdou potřebné třípětinové většiny, které by tuto žalobu podpořily,“ přemítá Kroupa. „Domnívám se, že je v naprostém pořádku, že senátoři takovéto podání učinili. A tím důvodem je, že v okamžiku, kdy je přesně formulováno, co prezidentovi vytýkají, je zde i požadavek, aby to posoudil nezávislý soud.“

Ti, kteří se proti tomuto podání v zájmu ochrany prezidenta staví, podle Kroupy vlastně blokují možnost, aby se Ústavní soud vyjádřil a eventuálně prezidenta z podezření vyvinil. Proto se domnívá, že senátoři odvedli dobrou práci. A ti, kteří budou v parlamentu o této žalobě hlasovat, budou stát před otázkou – nekryjí tady nějakou lumpárnu, kterou měl posoudit soud? „Nechtěl bych být na jejich místě,“ uzavírá Kroupa.