Klub pro liberální demokracii | SENÁTOR 21 | SENÁTOR 21

Níže je uveden seznam jednotlivých skutků, které mají relevanci pro připravovanou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení Ústavy. Některé ze skutků jsou hrubým porušením Ústavy samy o sobě s ohledem na intenzitu, kterou Ústavu porušují. Další skutky jsou porušením Ústavy menším než hrubým způsobem nebo porušením zákonů, k jejichž dodržování se prezident zavázal složením slibu. Ve svém součtu jsou však hrubým porušením Ústavy s ohledem na dobu trvání konání prezidenta proti Ústavě a ústavním pořádkům. A konečně je uvedeno i několik skutků, které samy o sobě nejsou pro konstatování porušení Ústavy relevantní. Avšak v souhrnu s ostatními skutky mohou vypovídat též o motivech prezidenta při výkonu jeho prezidentského mandátu. Žalobu tak bude možné vystavět jako příběh o kontinuálním přístupu prezidenta Miloše Zemana k výkonu svého mandátu v hrubém rozporu s Ústavou a ústavními pořádky. Krom skutků jsou v seznamu uvedena také jednotlivá usnesení Senátu Parlamentu České republiky a jeho výborů, jelikož horní komora je jako jediná oprávněna podat ústavní žalobu. Tato usnesení tak ilustrují fakt, že Senát k ústavní žalobě přistupuje skutečně až jako k poslední možnosti poté, co prezident na jeho varování nebral zřetel.

01 – Leden a únor 2013 – Prosazování možnosti jednostranně a bezdůvodně odvolat vládu

Miloš Zeman po svém zvolení prezidentem vystoupil s názorem, že by mohl jednostranně a bez dalších podmínek odvolat premiéra Petra Nečase. Uvedl, že jde o extenzivní výklad Ústavy.

Již před svým zvolením prohlašoval, že se zasadí o pád vlády a po něm doporučil co nejrychlejší odstoupení Nečasova kabinetu a předčasné volby. Přičemž uvedl, že vláda se opírá o podporu strany LIDEM, kterou však nikdo ve volbách nevolil a vláda tak nevzešla ze svobodných voleb a postrádá legitimitu. Premiér Nečas se proti výrokům ohradil a sdělil, že podobný krok prezidenta by považoval za nelegitimní ústavní puč.

Podle ústavněprávních odborníků je formulace v Ústavě skutečně vyjádřena nešťastně. Na špatnou formulaci upozornil například Jan Kysela. Ten prohlásil, že „formulace je opřena o určitou snahu stylisticky zjednodušit text a v očích některých interpretů to může vést k těmto důsledkům.“ Podle ustálené ústavněprávní praxe ale není možné takto premiéra odvolat. A ke stejným závěrům lze dojít i při přihlédnutí k úmyslu ústavodárce.

ZDROJE: https://www.e15.cz/domaci/zeman-jako-prezident-mam-moznost-odvolat-premiera-bez-podminek-954060

https://www.lidovky.cz/domov/necas-predcasne-volby-odmita-se-zemanem-chce-spolupracovat.A130128_185830_ln_domov_khu

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-s-pithartem-o-zemanovik.A130129_140958_domaci_jw

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/zeman-priznal-odvolani-necase-nebude-snadne/r~i:article:770461/

Více

02 – Duben 2013 – Návštěva předsedy Evropské komise Barrosa v ČR

Za účelem slavnostního vyvěšení vlajky EU na Pražském hradě dne 3. dubna 2013 byl pozván tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ačkoliv je běžné, aby se podobných setkání účastnil také ministr zahraničních věcí, tehdejší ministr Karel Schwarzenberg nebyl pozván.

Zeman v souvislosti s ceremoniálem také podepsal evropský stabilizační mechanismus, tzv. Euroval. Barroso se následně setkal již jen s tehdejším premiérem Petrem Nečasem.

V čl. 63 odst. 1 písm. a) Ústavy je stanoveno, že prezident zastupuje stát navenek. Stěžejní však je, že se podle čl. 63 odst. 3 jedná o tzv. kontrasignovanou pravomoc a podle odst. 4 za rozhodnutí spojená s těmito pravomocemi odpovídá vláda. Podle čl. 67 odst. 1 je pak vláda vrcholným orgánem výkonné moci, jejíž členové jsou pověřeni řízením ministerstev (čl. 68 odst. 2) a působnost ministerstev je dále upravena zákonem (čl. 79 odst. 1 a 2), čímž je míněn kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.). Ten ve svém §6 stanoví, že Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce a plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí. Z tohoto důvodu je proto značně nevhodné ministra zahraničních věcí nepozvat.

ZDROJE: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/na-hrade-uz-visi-vlajka-eu-zeman-podporil-i-euroval.A130403_075730_domaci_kop

https://www.novinky.cz/domaci/297952-buh-vi-jak-to-ted-na-hrade-chodi-rekl-k-zemanove-solo-akci-s-vlajkou-schwarzenberg.html

Více

03 – Květen 2013 – Spor o pověření vedoucích zastupitelských úřadů

Spor se týkal především pověření nových velvyslanců na Slovensku a v Rusku. Prezident Zeman se snažil na tyto posty prosadit Livii Klausovou a Vladimíra Remka, své výrazné podporovatele v prezidentské kampani.

Karel Schwarzenberg naopak dlouhodobě prosazoval názor, že velvyslanci mají být zkušení kariérní diplomaté. Celý spor poznamenal tehdejší práci české diplomacie, jelikož prezident Zeman blokoval vládě a ministrovi část navržených kandidátů na velvyslance (krom Slovenska a Ruska tak velvyslanec scházel například v Rakousku, Angole, Senegalu a Thajsku).

Přitom návrhy velvyslanců předkládá vládě ministr zahraničních věcí a vláda je následně schvaluje a až poté prezident jmenuje. V tomto případě se navíc jedná o tzv. kontrasignovanou pravomoc, kdy ke jmenování ze strany prezidenta je třeba též souhlasu premiéra. Což také znamená, že premiér a vláda má za celý tento proces odpovědnost. Sám premiér Petr Nečas k tomu uvedl, že „velvyslance navrhuje ministr zahraničí, schvaluje vláda a jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. V této věci musí dojít ke konsenzu mezi ministrem zahraničí, prezidentem a premiérem, přičemž prezident podle ústavy velvyslance nenavrhuje.“ Dodal také, že pokud by prezident navrhoval jména velvyslanců, znamenalo by to posun k poloprezidentskému systému, což odporuje českému ústavnímu rámci. Ministr zahraničních věcí Schwarzenberg k této kauze mimo jiné uvedl, že „naše vztahy nejsou na bodu mrazu. Řekl bych, že jsou hluboko pod bodem mrazu. Pan prezident chce zablokovat chod ministerstva zahraničí.“ Celý spor byl nakonec ukončen demisí Nečasovy vlády a nástupem vlády Jiřího Rusnoka, kterou Miloš Zeman jmenoval navzdory tehdejší většinové vůli Poslanecké sněmovny a nechal vládnout v demisi, přičemž odmítal do ustavení nové vlády po volbách jmenovat jakoukoliv jinou (viz dále).

Dle informací na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR je proces jmenování vedoucích zastupitelských úřadů následující. Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. Doporučení rady je vodítkem pro ministra zahraničních věcí. Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem. Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací tedy podpisem předsedy vlády.

Dalo by se argumentovat, že prezident má možnost blokovat pověření konkrétního velvyslance. Ústava však nepředpokládá využívání této možnosti k nátlaku na vládu za současného domáhání se jmenování osob dle vlastních preferencí hlavy státu. Krom Ústavy vyplývá také z kompetenčního zákona, že se jedná o odpovědnost ministra zahraničních věcí a vlády.

Důvodová zpráva k současnému zákonu č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě k tomu u příslušného ustanovení (§10 odst. 4) uvádí:

Odstavec 4 se týká vnitrostátního procesu pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských úřadů a zakotvuje stávající ústavní praxi. Co se týče velvyslanců, je zde v souladu s čl. 63 odst. 1 písm. e) Ústavy potvrzena pravomoc prezidenta pověřovat a odvolávat velvyslance s tím, že tak činí na návrh vlády. Od pověřování, resp. odvolávání velvyslanců je potřeba odlišovat úkon jmenování, popřípadě odvolání ze služebního místa představeného jakožto služebněprávní úkon, který navazuje na pověření, resp. odvolání činěné prezidentem. Jmenování, resp. odvolání z místa představeného činí státní tajemník ministerstva na základě zákona o státní službě.

V případě vedoucích ostatních zastupitelských úřadů (tj. v praxi zejména generálních konzulů a vedoucích styčných úřadů a kanceláří) je tato pravomoc svěřena ministru zahraničních věcí při zachování postupu jmenování na místo nebo odvolání ze služebního místa státním tajemníkem cestou správního řízení.

ZDROJE: https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/organizacni_struktura/procedura_jmenovani_velvyslance.html

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-mesic-na-hrade-s-kym-si-rozumi-a-s-kym-ne.A130404_134916_domaci_kop

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/spor-o-velvyslance-zeman-chce-obejit-schwarzenberga/r~i:article:777758

Více

04 – Květen 2013 – Proces jmenování Martina C. Putny profesorem

V květnu 2013 Miloš Zeman prohlásil, že nejmenuje literárního kritika Martina C. Putnu profesorem. Odmítl přitom uvést důvody a prohlásil, že se Putna může obrátit na soud s tím, že jen před ním je sdělí.

Putna v reakci uvedl, že prezident není v procesu jmenování profesorů tím, kdo by měl rozhodovat, ale náleží mu spíše ceremoniální úloha udělit titul. Připomněl v tomto ohledu někdejší komunistické praktiky. Tehdejší rektor Univerzity Karlovy a současný senátor Václav Hampl k tomu uvedl, že „jde o situaci, která se naprosto vymyká obvyklému postupu, podle něhož odborně podložené a v přísném řízení schválené návrhy univerzity po projednání ve vládě prezident republiky vždy podepsal a nové profesory slavnostně jmenoval.“ Toto podpořil také rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek (rovněž současný senátor), tehdejší rektor VUT v Brně Karel Rais nebo například rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. K věci se vyjádřila také řada politiků a odborníků. Někteří ústavní právníci hodnotili jeho počínání jako překračování prezidentských pravomocí. Miloš Zeman kontroval tím, že jako přímo zvolený prezident nebude jen „podepisovačem papírů“.

Tehdejší podoba zákona o vysokých školách s nejmenováním profesora vůbec nepočítala (a nepočítá ani současné znění, postup je upraven v §73 – s výjimkou nedodržení postupu stanoveného v §74, kdy s odůvodněním může ministr školství, a nikoliv prezident, návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy vrátit), v ustanovení o jmenování profesorů stálo, že „profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra“. V současném znění ustanovení §6 odst. 1, písm. i) je navíc uvedeno, že do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří právě řízení ke jmenování profesorem.

Martin C. Putna nakonec profesorský titul obdržel. A to dva týdny po ostatních nově jmenovaných profesorech, které jmenoval prezident Zeman. Oproti nim obdržel jmenovací dekrety od ministra školství Petra Fialy. Prezident Zeman jmenovací dekret po vlně kritiky pouze podepsal. Za jeden z důvodů svého jednání označil například transparent „Katolické buzny zdraví Bátoru“. V reakci na kauzu se také uvažovalo o změně dosavadní praxe, aby napříště profesory namísto prezidenta jmenoval ministr školství. V současném znění zákona o vysokých školách však taková úprava není.

V červenci 2016 při setkání s občany v Bystřici nad Pernštejnem na dotaz, proč jmenoval Martina C. Putnu profesorem, odpověděl, že to byla chyba na začátku jeho funkčního období a už by ji neudělal.

ZDROJE:

https://www.lidovky.cz/domov/zeman-putnu-profesorem-nejmenuji-duvody-nereknu-nechci-ho-ponizovat.A130517_114835_ln_domov_mpr

https://www.lidovky.cz/domov/politici-se-pustili-do-prezidenrta-je-jako-gottwald-rychle-zapomnel-na-sliby.A130517_130943_ln_domov_pef

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/putna-dostane-profesorsky-dekret.A130624_155219_domaci_jj

https://www.novinky.cz/domaci/408242-zeman-jmenovani-putny-byla-chyba-uz-bych-to-neudelal.html

https://www.novinky.cz/domaci/302230-nejmenovat-profesora-zpolitizovane-a-neudrzitelne-mini-ustavni-pravnik.html

Více

05 – Červen až červenec 2013 – Demise Nečasovy vlády a jmenování Rusnokovy úřednické vlády

Po podání demise vlády Petra Nečase se prezident rozhodl nepřihlédnout k podpoře sněmovní většiny pro Miroslavou Němcovou (ODS), která byla již dva dny po demisi Nečasovy vlády vybrána jako nová premiérka a před oznámením Zemana o pověření Rusnoka sestavením nového kabinetu jej dokonce informovala o disponování potřebnou podporou.

Zeman v červenci přišel s požadavkem na notářsky ověřených 101 podpisů, což nemělo oporu v Ústavě jako požadavek – Němcová měla potřebné podpisy a ověření odmítla. Prezident bez ohledu na tuto skutečnost jmenoval Rusnokovu „úřednickou“ vládu (pověřen 25. 6., vláda jmenována 10. 7.)

Došlo také k narušení konceptu úřednické vlády, jelikož šest členů nové vlády mělo vazby na SPOZ (tedy politickou stranu, jejímž čestným předsedou Miloš Zeman byl). jednalo se o Rusnoka, Pecinu, Koníčka, Tomana, Lukla a Žáka. Tehdejší místopředseda SPOZ Augustin byl navíc jmenován šéfem Úřadu vlády. V této vládě tedy nebylo ani vyrovnané zastoupení ministrů subjektů v Poslanecké sněmovně, ani stranicky nenavázaných odborníků, kteří by získali podporu stran. V tomto případě se tak jednalo o rozdíly oproti předchozím úřednickým vládám. A také o zásah do zákonodárné moci, která ze sněmovní většiny ustavuje dle své vůle vládu. Zeman v tomto případě prosadil „úřednickou“ vládu zákonodárné moci proti vůli a s pravděpodobným cílem mít vládu na sebe navázaných osob, které mají jeho důvěru (což je v rozporu s principem pozitivního parlamentarismu a argumentovat lze právě osobami na ní zúčastněnými).

Srovnání s Václavem Havlem a Tošovského vládou – Havlovým cílem bylo, aby se sněmovní strany shodly na možných kandidátech na premiéra a z nich poté vybral Josefa Tošovského. V jeho vládě byly zastoupeny sněmovní strany KDU-ČSL, ODA i ODS (i když její ministři poté stranu opustili). Vláda také získala důvěru Poslanecké sněmovny. Nakonec přijat „jednorázový“ ústavní zákon o předčasných volbách (tehdejší podoba Ústavy neumožňovala). Je třeba uvést, že jedna z cest k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb byla Tošovského vládou a Václavem Havlem předestřena tak, že by vláda spojila hlasování o jednom z předkládaných zákonů s vyslovením důvěry vládě a v důsledku jejího nevyslovení by následně byl proces rozpuštění umožněn. K tomu však nedošlo. Ačkoliv Václav Havel v projevu před hlasováním o důvěře předestřel vícero možností, kdy se počítalo rovněž s vládnutím Tošovského vlády bez důvěry Sněmovny až do předčasných voleb (které byly Havlovým cílem), hlavím rozdílem bylo, že tehdy neexistoval ústavní delikt prezidenta pro hrubé porušení Ústavy a vláda důvěru Sněmovny skutečně získala.

Srovnání s Fischerovým úřednickým kabinetem – Fischerova vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny. Ačkoliv tato úřednická vláda vládla rekordně dlouhou dobu (přes jeden rok), zapříčinění nebylo na straně prezidenta republiky. Důvodem byl nález Ústavního soudu v kauze Melčák (Pl. ÚS 27/09), kdy bylo zamezeno rozpuštění Sněmovny jednorázovým ústavním zákonem a vypsání předčasných voleb. Z tohoto důvodu byla následně také novelizována Ústava, aby již bylo možní rozpuštění Sněmovny. Ve vládě zastoupeni nestraníci navržení ODS, ČSSD a SZ.

Úřednická vláda (obzvláště ta bez důvěry) by navíc ze své podstaty neměla přistupovat k žádným závažnějším rozhodnutím. Ministr dopravy Žák vyměnil vedení Českých drah i dalších státních organizací – o místo přišel šéf Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest nebo Drážního úřadu. Dále vybral bez výběrového řízení firmu, která bude za dva roky organizovat tendr na nového provozovatele mýtného systému na českých dálnicích. Ministr vnitra Pecina vyměnil policejního prezidenta, Martina Červíčka vystřídal dříve odvolaný a po rozhodnutí soudu navrátivší se Petr Lessy. Kritika se snesla také na ministra práce a sociálních věcí Koníčka, a to kvůli přechodu na nový systém vyplácení dávek. Ministr financí Fischer před koncem svého mandátu rozhodl o změnách v dozorčích radách pěti státních firem. Vláda také zvedla minimální mzdu a schválila splacení zbytku státního dluhu Ruska.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jednani-vedeni-ods.A130619_170948_domaci_jj

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kdo-by-mohl-byt-zemanovym-kandidatem-na-premiera.A130624_102621_domaci_kop

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nova-urednicka-vlada-milose-zemana.A130624_144949_domaci_jav ;

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/miroslava-nemcova-ziskala-podporu-snemovny.A130625_134040_domaci_kop 

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-predstavil-noveho-premiera-bude-jim-rusnok.A130625_145418_domaci_kop ;

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1085029-na-prioritach-vlady-nemcove-panuje-podle-peake-shoda-cssd-se-sveho-pokusu ;

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1084760-zeman-trva-na-stojednicce-od-notare-vladu-prirovnal-k-motocyklu ;

Více

06 – Červenec až srpen 2013 – Udržování vládnutí Rusnokovy vlády bez důvěry, odmítnutí jmenování jakékoliv jiné vlády a tím vynucení předčasných voleb

Rusnokova vláda neobdržela 7. srpna 2013 důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman však prohlásil, že jeho vládu nechá vládnout dále bez důvěry a nikoho jiného nepověří a nejmenuje.

A to přesto, že Miroslava Němcová s podporou sněmovní většiny v té době žádali opětovně o její pověření s tím, že má potřebnou podporu. Již předtím Zeman v červenci přišel s požadavkem na notářsky ověřených 101 podpisů, což nemělo oporu v Ústavě jako požadavek – Němcová měla potřebné podpisy a ověření odmítla. Proti důvěře Rusnokově vlády nakonec hlasovalo 100 poslanců. Ačkoliv Miloš Zeman trval na důkazu podpory 101 poslanců, odvolával se současně především na to, že je třeba situaci (prošetřování kauzy tzv. trafik tří bývalých poslanců ODS a kauzy Nagyová) prošetřit a do té doby nechce jmenovat nikoho ze současné koalice (a především ODS). Je tak pravděpodobné, že by takovou vládu odmítl jmenovat i za jasnější situace.

Tímto přístupem si prezident Zeman de facto vynutil na Poslanecké sněmovně její dobrovolné rozpuštění a vypsaní předčasných voleb. Jinou alternativu krom ponechání úřednické vlády do data řádných voleb Sněmovně nedal. Také prohlásil, že po jejich skončení jmenuje premiérem představitele vítězné strany. To vyvolalo nejistotu, zda prezident jmenuje předsedu vítězné strany po volbách (popřípadě volebního lídra). Nad tímto výrokem se pozastavil například poslanec ODS Marek Benda, přičemž jej shledával za jeden ze znaků nakročení k prezidentskému systému. Následně se tento přístup projevil při vnitrostranické krizi ČSSD a tzv. Lánském puči, kdy s pověřením a následným jmenováním Sobotky jako předsedy a volebního lídra vítězné strany dlouho otálel (viz dále). Celá tato situace měla za důsledek udržení Rusnokovy „úřednické“ vlády u moci (k jejím specifikům viz výše).

Dobré je pro kontext také připomenout, že pravomoci prezidenta republiky uvedené v čl. 63 Ústavy jsou tzv. kontrasignované. Podle čl. 63 odst. 3 Ústavy totiž rozhodnutí prezidenta vyplývající z těchto pravomocí vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jedná se například o pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí (ohledně čehož byl v konfliktu s vládou Petra Nečase), zastupování státu navenek, nebo propůjčování a udělování státních vyznamenání.

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1082634-o-povereni-pozada-nemcova-zemana-uz-ve-snemovne-stojednicka-plati

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-pred-poslanci-hajil-rusnokovu-vladu.A130807_111223_domaci_kop

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komentar-josefa-mlejnka-k-zemanovu-projevu.A130807_130521_domaci_jw

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/projev-milose-zemana-ve-snemovne-pred-hlasovanim-o-duvere-vlade.A130807_135001_domaci_skr 

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nemcova-mluvi-o-predcasnych-volbach-kvuli-zemanove-vlade.A130807_135324_domaci_kop

Více

07 – Srpen 2013 – Výrok o ztrátě důvěry v Nejvyšší soud kvůli verdiktu ve věci trestního stíhání tří bývalých poslanců ODS

Miloš Zeman v Senátu uvedl, že ztratil důvěru v Nejvyšší soud a jeho představitele. Reagoval na rozhodnutí, kterým bylo zastaveno trestní stíhání tří bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy.

Z toho důvodu se také rozhodl k němu neobracet při nominaci ústavních soudců pro poradní hlas a namísto toho bude stát o doporučení Soudcovské unie. Tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová se vůči těmto výrokům ohradila a uvedla, že prezident nerespektuje nezávislost soudního rozhodování.

ZDROJE:

https://www.novinky.cz/domaci/311190-ztratil-jsem-duveru-v-nejvyssi-soud-prohlasil-zeman-pred-senatory.html 

https://www.novinky.cz/domaci/311196-prezident-nerespektuje-nezavislost-soudu-divi-se-sefka-nejvyssiho-soudu.html

Více

08 – Září 2013 – Požadavky na účastníky podnikatelských misí do zahraničí

Prezident Zeman uvedl, že bude požadovat po podnikatelích, kteří jej budou doprovázet na zahraničních cestách, aby se podíleli na snížení státního dluhu. Naznačil, že v opačném případě by je nemusel do podnikatelské mise zahrnout.

V listopadu 2016 pak MF DNES přišla s analýzou, podle které seznamy dárců Strany práv občanů, prezidentské kampaně Miloše Zemana či prezidentského fondu pro splácení státního dluhu se nápadně protínají s prezidentskými návštěvami v jejich firmách a právě s pozvánkami na státní zahraniční mise. Podle analýzy měl na řadu z těchto podnikatelů zároveň vazby prezidentův poradce Martin Nejedlý.

ZDROJE:
https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1073196-zeman-podnikatele-vezmu-do-zahranici-jen-pokud-prispeji-na-statni-dluh
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/analyza-mf-dnes-firmy-profituji-ze-sponzorovani-zemana.A161123_202657_domaci_san/tisk

Více

09 – Říjen 2013 – Kontroverze kolem udílení státních vyznamenání

Jako kontroverzní se projevilo již první udílení státních vyznamenání prezidentem Zemanem dne 28. října 2013. Plánoval udělit in memoriam vyznamenání někdejšímu ministru zahraničních věcí z období Pražského jara, Jiřímu Hájkovi.

Jeho syn Jan se však odmítl na protest proti Miloši Zemanovi ceremoniálu zúčastnit a prezident tak vyznamenání jeho otci neudělil. Státní vyznamenání odmítl převzít také hudebním Vladimír Mišík.

Vzhledem k prezidentovu postoji ke komunismu poprvé své kandidáty na státní vyznamenání nenavrhla Konfederace politických vězňů. Mnozí kritizovali také Zemanovo rozhodnutí udělit státní vyznamenání Františku Čubovi, svému podporovateli a zemědělskému poradci, bývalému členovi KSČ a někdejšímu šéfovi slušovického zemědělského družstva. I někteří další z celkem dvaceti devíti oceněných byli přijímáni kriticky. Byli mezi nimi totiž hojně zastoupeni Zemanovi podporovatelé v prezidentské kampani či spolupracovníci (jedná se o konstatování podložených faktů, nikoliv o hodnocení, zda si tyto osoby vyznamenání skutečně zasloužily, či nikoliv). Vyznamenání si tak odnesl také Miroslav Grégr (někdejší ministr průmyslu a obchodu v Zemanově vládě, spoluzakladatel Spolku přátel Miloše Zemana), Jaroslav Vodička (kritizovaný předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, někdejší člen KSČ a pohraničník, který v té době byl předsedou krajské organizace Strany práv občanů na Ústecku), Jan Kříž (advokát a výrazný podporovatel Miloše Zemana), Jan Kůrka (bývalý sportovní střelec a zlatý olympijský medailista z letních her v Mexiku v roce 1968, kandidoval za SPOZ ve sněmovních volbách), Felix Slováček (hudebník a skladatel, podpořil Miloše Zemana v prezidentské kampani), Karel Srp (hudební publicista, jeden z hlavních představitelů kulturního sdružení Jazzová sekce, dle soudu byl neoprávněně veden jako spolupracovník StB – to je však mnohdy rozporováno a hrálo roli při budoucích snahách prezidenta Zemana jej nominovat do různých funkcí).

Z důvodu udělení státního vyznamenání Františku Čubovi zvažovala rodina oceněného sociálního demokrata Přemysla Janýra, že státní vyznamenání vrátí. Kriticky se k němu vyjádřil také například Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR: „Myslím si, že u lidí typu pana Čuby, kteří byli opravdu svázáni s minulým režimem, by to bylo dosti výjimečné a velmi zvláštní. Nevím totiž, do jaké míry jeho činnost před rokem 1989 může být srovnávána se zkušeností těch lidí, kteří za komunistů trpěli, nebo byli postiženi, nebo se výrazně podíleli na budování demokratické společnosti.“

Slavnostního předávání státních vyznamenání se nezúčastnila většina rektorů vysokých škol z důvodu vyjádření solidarity a nesouhlasu s nepozváním rektora Masarykovy univerzity v Brně, Mikuláše Beka a rektora Jihočeské univerzity, Libora Grubhoffera. Nezúčastnil se ani tehdejší primátor Hlavního města Prahy Tomáš Hudeček nebo Bohuslav Sobotka – předseda ČSSD, která zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny. Vyjádřil tak nesouhlas s prezidentovým vměšováním do vnitrostranických záležitostí ČSSD. Celkem se ceremoniálu nezúčastnily desítky hostů.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jiri-hajek-medaile-zeman-28-rijen.A131031_214938_domaci_aha

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-predal-vyznamenani.A131028_200401_domaci_jj

https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/statni-vyznamenani-pro-byvaleho-sefa-jzd-slusovice-frantiska-cubu.A131024_1991872_zlin-zpravy_ras

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/seznam-vyznamenanych.A131026_140345_domaci_jj

Více

10 – Říjen 2013 až leden 2014 – Pověření a jmenování Bohuslava Sobotky a jeho vlády, role v tzv. Lánském puči a průtahy s ustavováním nové vlády

Prezident Zeman 83 dní (17. ledna 2014) po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny jmenoval Bohuslava Sobotku (ČSSD) premiérem. 95 dní po volbách (29. ledna 2014) pak jmenoval celou vládu. Jednalo se o rekordní dobu a dle mnohých o zbytečné průtahy.

Především lze za příklad možných průtahů uvést tzv. Lánský puč, kdy v den uzavření volebních místností se skupina představitelů ČSSD v tajnosti sešla na zámku v Lánech s prezidentem Zemanem. Následně vedení ČSSD vyzvalo Sobotku k odstoupení z čela strany. Do doby vyjasnění situace se ostatní potenciální koaliční partneři rozhodli vyčkat, jelikož vyjednávat s nimi chtěli Sobotka i Michal Hašek (tehdejší 1. místopředseda ČSSD a účastník schůzky v Lánech, vnitrostranický oponent Bohuslava Sobotky, stavěl se proti ústavnímu omezení prezidentských pravomocí a naopak přiměl ČSSD k podpoře Rusnokově vládě). To přispělo k pozdržení celého procesu. Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman se již po svém zvolení prezidentem sešel nejprve s Michalem Haškem a až následně s Bohuslavem Sobotkou, a že dle slov Jiřího Zimoly to byl právě Miloš Zeman, kdo si přál uchovat schůzku v Lánech v tajnosti, existuje důvodné podezření, že to byl právě on, kdo se snažil o destabilizaci strany a nastolení spřízněného vedení. Nesporným důsledkem však bylo další pokračování vlády Jiřího Rusnoka. V důsledku tohoto vývoje začala vyjednávání o vládě s KDU-ČSL a hnutím ANO až 10. listopadu 2013 a až 21. listopadu 2013 pověřil Zeman Sobotku jednáním o vládě. Zde je dobré připomenout, že Miloš Zeman před volbami prohlásil, že sestavením vlády pověří a jako premiéra jmenuje představitele vítězné strany a nikoliv jejího předsedu či volebního lídra.

Na zbytečné průtahy lze poukázat také v průběhu dalšího vývoje. Již 21. prosince 2013 všechny koaliční strany odsouhlasily koaliční dohodu a 6. ledna 2014 ji podepsaly a Sobotka předal prezidentovi seznam kandidátů na ministry. Ten však se jmenováním dále otálel. Jedním z možných důvodů byly výhrady vůči některým z kandidátů na ministry (viz dále). 9. ledna Miloš Zeman sdělil agentuře Reuters, že Bohuslav Sobotka splnil veškeré jeho podmínky a bude tedy v řádu dnů jmenován premiérem. Přesto jím byl jmenován až 17. ledna a celá vláda 29. ledna. Rusnokova vláda tak bezdůvodně vládla ještě další téměř tři týdny od tohoto Zemanova vyjádření.

ZDROJE:

https://www.lidovky.cz/domov/nejvic-casu-venoval-zeman-schuzce-s-bohuslavem-sobotkou.A130206_204753_ln_domov_pv

https://domaci.ihned.cz/c1-60356660-cssd-hasek-michal-rusnok-kabinet-zeman

https://www.lidovky.cz/domov/vzpoura-proti-sobotkovi-prosla-vyzva-k-jeho-odstoupeni.A131027_184733_ln_domov_sk

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozkol-v-cssd-vznik-vlady-ano-kdu.A131028_163345_domaci_hro

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1068246-hasek-lhal-o-schuzce-v-lanech-zeman-si-pral-rika-zimola

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ustredni-vykonny-vybor-cssd-potvrdil-sobotku-jako-kandidata-na-premiera_201311102012_sbartosova

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-poveril-sefa-cssd-sobotku-jednanim-o-vlade_201311212007_sbartosova

https://www.novinky.cz/domaci/322774-ministry-za-lidovce-maji-byt-belobradek-jurecka-a-herman-koalice-dojednana.html

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lidri-cssd-ano-a-lidovcu-podepsali-koalicni-smlouvu.A140106_121916_domaci_kop

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-rozhovor-reuters.A140109_162128_domaci_wlk

https://www.lidovky.cz/domov/cesko-ma-premiera-zeman-jmenoval-sobotku-predsedou-vlady.A140117_151104_ln_domov_hm

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sobotka-jel-za-zemanem-se-seznamem-kandidatu-na-ministry.A140103_163435_domaci_cen

https://www.novinky.cz/domaci/325989-zeman-jmenoval-vladu-premiera-sobotky.html

Více

11 – Prosinec 2013 až leden 2014 – Výhrady ke kandidátům na ministerské pozice v Sobotkově vládě

Prezident Zeman před jmenováním Sobotkovy vlády vystupoval s výhradami proti některým z kandidátů a veřejně probíraných jmen. Tvrdil, že nemusí jmenovat všechny ministry, které mu předseda vlády navrhne.

Sobotka s tím nesouhlasil a v takovém případě uvažoval o podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu. Nakonec prezident jmenoval všechny z navržených kandidátů. Přesto se objevovaly spekulace, že například u Vladimíra Špidly (o němž se veřejně jako o možném ministrovi spekulovalo) nakonec z důvodu výhrad Miloše Zemana k jeho nominaci nedošlo. Je také možné, že prezidentovy výhrady přispěly k prodlužování procesu jmenování Sobotkovy vlády. Prezident však již 9. ledna 2014 sdělil, že veškeré jeho podmínky pro jmenování kabinetu byly splněny. Jedná se tak o další z řady případů testování hranic prezidentských pravomocí. Navíc již zde se projevují tendence Miloše Zemana blokovat, či alespoň znepříjemňovat život vládním činitelům, kteří se proti němu postavili, či ke kterým chová antipatie. V rozhovoru v srpnu 2014 se pak svěřil médiím, že by v Sobotkově dva nebo tři ministry vyměnil. „Každý premiér občas obměňuje svůj tým, vyřazuje takzvané slabší kusy,“ řekl k tomu. Podle zdrojů médií tím narážel především na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a ministra obrany Martina Stropnického. Podle kuloárních spekulací v případě Zaorálka Zeman hrozil nejmenováním vlády, pokud v ní bude sedět a již před sestavením kabinetu právě jeho nejvíce kritizoval. Díky „vzájemnému dialogu“ se však jejich vztah v průběhu let nakonec zlepšil. Při vládní krizi v květnu 2017 pak dokonce chtěl Sobotku Zaorálkem na premiérském postu nahradit. Tento přístup se později naplno projevil v případu odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničních věcí.

ZDROJE:

https://www.lidovky.cz/domov/cesko-ma-premiera-zeman-jmenoval-sobotku-predsedou-vlady.A140117_151104_ln_domov_hm

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sobotka-jel-za-zemanem-se-seznamem-kandidatu-na-ministry.A140103_163435_domaci_cen

https://www.novinky.cz/domaci/345403-zeman-chce-ve-vlade-silnejsi-kusy-kmonicka-a-picka.html

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-ma-z-ministru-nejblize-k-zaoralkovi-uz-se-nebojim-co-z/r~c26ee4400b1a11e7a3fa002590604f2e/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sobotku-jsem-chtel-po-navratu-z-ciny-nahradit-zaoralkem-predstavil-zeman-svuj_1705091139_ako

Více

12 – Březen 2014 – Průtahy spojené se jmenováním nových profesorů

Poté, co v únoru prezident Zeman podepsal jmenovací dekrety, je novým profesorům předal 21. března ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Stalo se tak se zpožděním.

Obvykle se noví profesoři jmenují dvakrát ročně – na jaře a na podzim. V tomto případě však, v souvislosti se spory kolem jmenování Martina C. Putny a následnými zmatky se jmenováním dalších nových profesorů, proběhlo poslední jmenování v červnu 2013. Prezident Zeman od té doby odmítal předávat při slavnostním ceremoniálu novým profesorům jejich dekrety a jejich jmenování jako svoji pravomoc se snažil převést právě na ministra.

Akademici s profesorským titulem jsou pro vysokou školu nezbytní jako garanti při akreditaci studijních oborů, které může vyučovat.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/chladek-predal-profesorum-jmenovaci-dekrety.A140320_234234_domaci_jj

Více

13 – Září 2014 – Výroky na summitu NATO k ruské přítomnosti na Ukrajině

Po předchozích výrocích o obraně Ukrajiny jednotkami NATO, pokud by se Rusko rozhodlo po Krymu připojit také východní Ukrajinu, přišel názorový obrat.

Zatímco představitelé NATO a tehdejší americký prezident Obama tvrdili, že o ruské účasti v bojích na východě Ukrajiny mají nezvratné důkazy, Miloš Zeman na summitu prohlásil „Budeme samozřejmě chtít jasnou evidenci o ruské přítomnosti.“ Tím udivil například švédského ministra zahraničních věcí Bildta. Ten jasně odmítl, že by existovaly jakékoliv pochybnosti o účasti ruských vojáků v konfliktu. Také se následně ironicky dotázal, zda Česko má vůbec tajnou službu, a pokud ano, pronesl, tak by se jí prý měl prezident Zeman zeptat. O rozsáhlé ruské podpoře separatistů nepochyboval tehdy ani český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

„Jsem přesvědčen, že dnes už máme celou řadu indicií, že skutečně opakovaně dochází k tomu, že ruské síly překračují hranice, že je tam dodáván materiál a také ozbrojenci,“ uvedl k tomu Zaorálek.

Pravděpodobně se jednalo o jeden z výroků týkajících se zahraniční politiky státu, kvůli kterým následně v listopadu premiér Bohuslav Sobotka chtěl s prezidentem jednat o jeho vystupování. Tehdejší vicepremiér Andrej Babiš k tomu uvedl: „Pan prezident se vyjadřuje svérázně. My jsme se na vládě domluvili, že pan premiér s ním bude mluvit ohledně zahraniční politiky, protože vláda je nositelem zahraniční politiky a v poslední době se stalo, že vyjádření pana prezidenta nejsou v souladu s názory vlády, a proto pan premiér má s ním o tom jednat.“ Sobotka ke schůzce mimo jiné uvedl, že má za důležité, aby se Česko na půdě NATO nebo Evropské unie vyjadřovalo jednotně a srozumitelně, a nedocházelo tak k možnému znejistění spojenců, na které v poslední době někteří z nich poukázali.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/jasne-dukazy-o-pritomnosti-ruskych-vojaku-na-ukrajine-nevidim-rekl-zeman_201409042033_mhromadka

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svedove-nechapou-proc-chce-zeman-dalsi-dukazy-o-operacich-ruskych-vojaku-na-ukrajine_201409050442_mdvorakova

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-pro-nato-na-ukrajine-kdyby-rusko-chtelo-dalsi-uzemi.A140406_175004_domaci_kop

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kontroverzni-rok-milose-zemana.A141225_151952_domaci_fer

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-by-podle-zemana-nemela-byt-v-nato.A141125_095946_zahranicni_neh

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-by-mel-nektere-vyroky-konzultovat-premier-sobotka.A141121_065928_domaci_skr

Více

14 – Říjen 2014 – Kontroverze kolem udílení státních vyznamenání

Kritiku vyvolalo i další udílení státních vyznamenání prezidentem Zemanem. Vedle osobností, u kterých panovala shoda, že si ocenění zaslouží, se totiž mezi oceněnými objevili opět také Zemanovi příznivci a podporovatelé.

Jedná se o konstatování podložených faktů, nikoliv o hodnocení, zda si tyto osoby vyznamenání skutečně zasloužily, či nikoliv. Podle kritiků dostali tito lidé vyznamenání právě kvůli svým sympatiím s českým prezidentem. Kromě zahraničních představitelů, kteří Zemana před prezidentskou volbou podporovali nebo k němu měli dlouhodobě přátelské vztahy, jako Robert Fico a bývalý rakouský kancléř Franz Vranitzky, z domácích například Lucie Bílá, Filip Renč a Marie Vodičková.

Opět také nebyli pozváni dva rektoři vysokých škol, se kterými měl v minulosti Zeman spor – Mikuláš Bek a Libor Grubhoffer. Z důvodu vyjádření solidarity a nesouhlasu se slavnostního předávání státních vyznamenání nezúčastnila většina rektorů vysokých škol.

ZDROJE:

https://domaci.ihned.cz/c1-64792000-kontroverzni-oceneni-milose-zemana-statni-vyznamenani-udeluje-uz-potreti

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/seznam-vyznamenanych-k-28-rijnu-2014-milos-zeman.A141028_172528_domaci_jav

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prezident-milos-zeman-nepozval-rektory-vyznamenani.A141021_084110_domaci_skr

https://www.irozhlas.cz/zpravy-z-domova/vyznamenani-jako-naramek-pratelstvi-zeman-na-hrade-ocenil-jiz-40-svych-kamaradu_1610290621_

Více

15 – Říjen 2014 – Výroky při státní návštěvě Čínské lidové republiky o stabilizaci společnosti

Na konci října 2014 byl prezident na státní návštěvě Čínské lidové republiky, v jejímž průběhu se setkal také s prezidentem Si Ťin-pchingem. Poskytl také rozhovor pro čínskou státní televizi. Miloš Zeman v jeho průběhu pronesl mimo jiné, že „Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit“.

Dále pronesl „Jsem v Číně, abych se naučil, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost.“ Tato slova byla dle mnoha kritiků nepřijatelná a daleko za hranou zdvořilosti, jelikož Čína je státem dlouhodobě porušujícím lidská práva a svobody s vládou jedné strany. Později ke svému výroku uvedl „Upřesnil bych ten výrok tak, že se máme snažit porozumět, jak Čína stabilizovala svoji společnost.“

Pravděpodobně se jednalo o jeden z výroků týkajících se zahraniční politiky státu, kvůli kterým následně v listopadu premiér Bohuslav Sobotka chtěl s prezidentem jednat o jeho vystupování. Tehdejší vicepremiér Andrej Babiš k tomu uvedl: „Pan prezident se vyjadřuje svérázně. My jsme se na vládě domluvili, že pan premiér s ním bude mluvit ohledně zahraniční politiky, protože vláda je nositelem zahraniční politiky a v poslední době se stalo, že vyjádření pana prezidenta nejsou v souladu s názory vlády, a proto pan premiér má s ním o tom jednat.“ Sobotka ke schůzce mimo jiné uvedl, že má za důležité, aby se Česko na půdě NATO nebo Evropské unie vyjadřovalo jednotně a srozumitelně, a nedocházelo tak k možnému znejistění spojenců, na které v poslední době někteří z nich poukázali.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-rozhovor-cinska-televize.A141030_180201_zahranicni_mlb

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/listopadove-vyroky-prezidenta-zemana.A141121_164749_domaci_jw

https://www.lidovky.cz/domov/petricek-v-cine-mluvil-o-lidskych-pravech-zeman-se-tematu-dlouhodobe-vyhyba.A181105_152605_ln_domov_ele

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kontroverzni-rok-milose-zemana.A141225_151952_domaci_fer

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-by-podle-zemana-nemela-byt-v-nato.A141125_095946_zahranicni_neh

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-by-mel-nektere-vyroky-konzultovat-premier-sobotka.A141121_065928_domaci_skr

Více

16 – Listopad 2014 – Prezident Zeman si stanovil podmínku pro další jmenování profesorů

Prezident prohlásil, že pokud si to budou rektoři vysokých škol přát, bude i nadále jmenovat vysokoškolské profesory. Uvedl však podmínku, aby před samotným jmenováním dostal seznam navržených kandidátů, a pokud vyjádří o některém z nich pochybnosti, aby byla jeho kandidatura ještě prozkoumána.

Z tohoto důvodu se také upustilo od změny vysokoškolského zákona. Prosincového předávání jmenovacích dekretů se prezident nakonec z důvodu jiných povinností nezúčastnil. S prezidentovou podmínkou zákon o vysokých školách nepočítá. Proti tomuto požadavku se ohradili také představitelé akademické obce.

ZDROJE:

https://domaci.ihned.cz/c1-63140600-zeman-bude-nadale-jmenovat-profesory-stanovil-si-ale-podminky

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/novi-profesori-prevzali-od-chladka-dekrety-zeman-chybel/r~ab97128e86b911e4b6d20025900fea04/?redirected=1550496417

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-ostadal-fajt-univerzita-karlova_1901141248_pj

Více

17 – Listopad 2014 – Výroky o tzv. finlandizaci Ukrajiny při státní návštěvě Kazachstánu

Miloš Zeman v listopadu při státní návštěvě Kazachstánu pronesl, že by byl pro neutralitu a tzv. finlandizaci Ukrajiny. Tímto termínem se běžně rozumí podřízení zahraniční politiky menšího státu jeho většímu sousedovi a vychází z postavení Finska po Druhé světové válce.

Finsko si tehdy sice zachovalo státní suverenitu, ale významný vliv na její politiku získal Sovětský svaz.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek k tomu uvedl „neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by si měli vybrat.“ A dále „Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny.“ To, že tato slova nejsou v souladu s vládní koncepcí zahraniční politiky, potvrdil posléze i vicepremiér Andrej Babiš. Ten k tomu uvedl „určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí.“ Potvrdil také, že premiér Bohuslav Sobotka plánuje na schůzce s prezidentem hovořit o jeho vystupování k zahraničním tématům.

Mluvčí prezidenta k pojmu finlandizace uvedl, že „finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most.“ Odborná veřejnost i státní představitelé však tento pojem chápali v jeho obvyklém významu.

Již předtím vyvolal diplomatický incident s Ukrajinou Zemanův rozhovor pro ruskou státní televizi První kanál. Při něm kritizoval sankce EU vůči Rusku a zdůraznil, že na Ukrajině se odehrává občanská válka. Ukrajinská vláda však dlouhodobě prosazuje názor, že ozbrojené střety na Donbasu jsou přímým důsledkem ruského vměšování, jehož projevem byla i předchozí ruská anexe Krymského poloostrova. V návaznosti na rozhovor si ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo českého velvyslance. Při této příležitosti bylo tlumočeno stanovisko Ukrajiny ohledně nepřijatelnosti posledních výroků českého prezidenta Miloše Zemana, které se týkají hodnocení situace na Ukrajině. Bylo také zdůrazněno, že podobná prohlášení neodpovídají duchu tradičně přátelských ukrajinsko-českých vztahů. Prezident Zeman si za své výroky a názory na situaci na Ukrajině vysloužil také kritiku ze strany tehdejšího amerického senátora Johna McCaina. Ten vyjádřil znepokojení jeho postojem a jeho výroky a akce označil za pozoruhodné.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-by-podle-zemana-nemela-byt-v-nato.A141125_095946_zahranicni_neh

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kontroverzni-rok-milose-zemana.A141225_151952_domaci_fer

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/michael-romancov-o-finlandizaci-ruska.A141125_135139_zahranicni_mlb

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cesky-velvyslanec-ukrajina-vyroky-zemana.A141120_175754_zahranicni_hro

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/senator-mccain-je-velmi-znepokojen-postojem-zemana-k-rusku.A141119_171735_zahranicni_ert

Více

18 – Duben 2015 – Velvyslanec USA Andrew Schapiro si podle prezidenta zavřel dveře na Pražský hrad za kritiku jeho cesty do Moskvy

Velvyslanec USA Andrew Schapiro kritizoval Miloše Zemana za to, že se chystal odletět do Moskvy na oslavy 70. výročí konce Druhé světové války. Na konci března upozornil, že Zeman by mohl být v Moskvě jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie, což označil za „poněkud prekérní“.

Zároveň ale podotkl, že není jeho úlohou říkat českému prezidentovi, co má nebo nemá dělat.

Oslavy v Moskvě bojkotovala řada západních politiků kvůli ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům v konfliktu na východě Ukrajiny. Zemana za rozhodnutí účastnit se kritizovala mimo jiné také vládní KDU-ČSL a hovořilo se i o možnosti, že by vláda neschválila výdaje na cestu.

V reakci na kritiku ze strany velvyslance Zeman prohlásil „nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem.“ Uvedl také, že si tímto Andrew Schapiro zavřel dveře na Pražský hrad.

Schapiro k tomu uvedl „očekával bych, že jakožto někdo, kdo tvrdí, že si váží přímočarého jednání, prezident ocení mou upřímnost.“ Někteří politologové Zemanův přístup v této věci kritizovali. Objevil se také názor, že Schapiro v tomto případě tlumočil názor USA na zamýšlenou zahraniční cestu českého prezidenta.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/americky-velvyslanec-kritizoval-zemanovu-cestu-do-moskvy-nesmi-na-hrad-rika-prezident_201504051719_lkrejcarova

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlada-nejspis-schvali-cestu-prezidenta-do-moskvy-na-oslavy-konce-valky_201504041411_mhromadka

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zemanuv-vyrok-rozdeluje-politology.A150405_192228_domaci_kha

Více

19 – Květen 2015 – Delegace na summit Východního partnerství EU v Rize

Prezident Zeman vzal s sebou do delegace na summit Východního partnerství EU v Rize z diplomatů pouze ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka.

Český velvyslanec pro Východní partnerství Petr Mareš, který se na přípravách summitu také podílel, se již „nevešel“ do letadla. Klíčovým bodem summitu bylo hledání způsobu, jakým bude EU a její partneři reagovat na agresi ze strany Ruské federace. S tou měly vlastní zkušenost již dva ze států Východního partnerství – Ukrajina a Gruzie. Prezident Zeman prohlásil, že Rusko by mělo uvažovat o členství ve Východním partnerství.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/eu-zklame-v-rize-gruzii-i-ukrajinu-viza-jim-zustanou.A150521_175053_domaci_kha

https://archiv.ihned.cz/c1-64040960-zeman-nevzal-na-summit-do-rigy-diplomata-ktery-se-stara-prave-o-vychodni-partnerstvi

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-by-melo-uvazovat-o-clenstvi-ve-vychodnim-partnerstvi-mini-zeman_201505221029_vkourimsky

Více

20 – Květen 2015 – Zeman odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů

Zeman odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů z Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické – Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera.

Rozhodnutí odůvodnil u Ošťádala jeho kontakty s komunistickou StB, v případě Fajta informací o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu platu, a u Eichlera tím, že před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády.

Dle dotčených docentů, ale též rektora Univerzity Karlovy a rektorky Vysoké školy ekonomické splnili docenti náročné požadavky a prošli jmenovacím řízením v souladu s požadavky zákona o vysokých školách. Rektor Tomáš Zima k tomu dále uvedl „jestliže se rozhoduje o profesorech podle článků Mladé fronty Dnes o dokumentu, který nikdy nebyl naplněn, o svazcích StB, které byly někdy na někoho vedeny účelově, tak to ve mně vzbuzuje velké pochybnosti“ a označil prezidentův postoj za nepřijatelný zásah do akademických svobod. Zemana kritizoval za tento přístup také premiér Bohuslav Sobotka.

Prezident Zeman svůj postoj nezměnil ani po květnové schůzce s ministrem školství a rektory dotčených vysokých škol. 20. listopadu 2015 následně Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická společně se třemi kandidáty na profesory podaly žalobu na prezidenta. Akademici argumentovali tím, že zákon o VŠ prezidentovi odmítání podpisu neumožňuje.

Miloš Zeman se v prosinci odmítl účastnit předávání jmenovacích dekretů novým profesorům a opět se dohodl s ministryní školství, že dekrety bude místo něj při slavnostním ceremoniálu předávat ona.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jmenovani-profesoru-valachova.A151211_132234_domaci_hro

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-zeman-odmitl-jmenovat-tri-navrzene-vysokoskolske-profesory-_201505052129_dpihova

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-ostadal-fajt-univerzita-karlova_1901141248_pj

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/prezident-zeman-jmenoval-profesory-vojenske-skoly-oddelene/r~9f43f0440f8811e5ba38002590604f2e/

Více

21 – Září 2015 – Zeman se jako jediný ze západních státníků zúčastnil v Číně vojenské přehlídky k 70. výročí konce Druhé světové války v Tichomoří

Účast na oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Tichomoří potvrdilo více než 20 hlav států, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje.

Evropští a američtí představitelé opakovaně vyjádřili obavy, že připravovaná přehlídka vojenské moci Číny by mohla vyslat špatný signál v již tak napjaté situaci v regionu, kde stále větší územní rozpínavost Pekingu vyvolává rozhořčení Japonska a dalších asijských zemí.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zeman-bude-na-oslavach-v-cine-jedinym-prezidentem-ze-zapadnich-zemi_201508251839_mhromadka

Více

22 – Říjen 2015 – Kontroverze kolem udílení státních vyznamenání

Podobně jako v předchozích letech nebyli pozváni dva rektoři vysokých škol, se kterými měl v minulosti Zeman spor – Mikuláš Bek a Libor Grubhoffer.

Z důvodu vyjádření solidarity a nesouhlasu se slavnostního předávání státních vyznamenání nezúčastnila většina rektorů vysokých škol. Tentokrát se k nim přidala také velvyslankyně Norska Siri Ellen Sletnerová, které Zeman zrušil pozvání kvůli kauze dětí Michalákových. Kritiku vyvolalo také opětovné udělení státního vyznamenání osobám blízkým Miloši Zemanovi (jedná se o konstatování podložených faktů, nikoliv o hodnocení, zda si tyto osoby vyznamenání skutečně zasloužily, či nikoliv). Tentokrát mezi nimi byl například František Ringo Čech či herečka Jitka Frantová. Ta navíc podle dokumentů archivu bezpečnostních složek v šedesátých letech spolupracovala s StB, což ale herečka odmítla. Celkem si vyznamenání odneslo jedenáct osob z prezidentova okolí. Vedle již jmenovaných například bývalý ředitel národního parku Šumava Jiří Mánek a houslista Pavel Šporcl, kteří Zemana podpořili ve volbách. Dále také Miroslav Toman, ministr zemědělství v Rusnokově a druhé Babišově vládě, jehož společnosti finančně sponzorovaly prezidentovu kampaň.

ZDROJE:

https://domaci.ihned.cz/c1-64752490-rektori-podpori-sve-kolegy-ktere-hrad-nepozval-na-28-rijna-na-oslavy-neprijdou

https://domaci.ihned.cz/c1-64797580-prezident-zeman-vyznamenal-35-osobnosti-nechybi-mezi-nimi-podnikatele-sportovci-ci-politici

https://www.irozhlas.cz/zpravy-z-domova/vyznamenani-jako-naramek-pratelstvi-zeman-na-hrade-ocenil-jiz-40-svych-kamaradu_1610290621_

Více

23 – Listopad 2015 – Výroky na adresu Řecka

Podle svého mluvčího Zeman v červnu uvedl, že odchodem Řecka z eurozóny by ubyl argument domácím odpůrcům eura, kteří tvrdí, že by Česko po přijetí eura muselo poskytovat nenávratnou pomoc krachujícím ekonomikám v eurozóně.

Dále prezident k odchodu Řecka z eurozóny uvedl „považuji to za žádoucí i proto, že by to byl dobrý odstrašující příklad pro ostatní země eurozóny, aby nehospodařily nad poměry tak, jako hospodařilo Řecko.“ V listopadu pak prohlásil, že je zklamaný z toho, že Řecko neodešlo z eurozóny, ačkoliv probíhala jednání, která k tomu směřovala. „Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy,“ okomentoval prezident situaci v eurozóně.

V reakci na tyto výroky povolalo Řecko (z rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí) svého velvyslance v Česku na konzultace do Atén. Takový krok je mezi spojenci velmi nezvyklý a v diplomacii představuje důraznou formu protestu. Již předtím podalo Řecko kvůli sérii protiřeckých výroků protestní nótu. Řecké ministerstvo zahraničí si také v předchozích dnech předvolalo v reakci na prezidentovy výroky českého velvyslance v Aténách, aby mu sdělilo „tvrdá doporučení“ o tom, jak se má Praha k Aténám chovat. Atény zároveň požadují od Prahy oficiální omluvu. Mluvčí prezidenta k tomu uvedl, že Zeman na svém názoru nic měnit nebude. „Pokud jde o názor pana prezidenta, ten zazněl v uplynulých měsících veřejně několikrát. Pan prezident na tomto názoru trvá, bude trvat a bude ho nadále veřejně prezentovat.“

K Zemanovým výrokům se kriticky postavil premiér Bohuslav Sobotka.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/cesko-zeman-eurozona.A151108_122852_ekonomika_aha

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/recko-kvuli-zemanovi-odvolalo-z-prahy-sveho-velvyslance-pisi-lidovky-cz.A151222_140915_domaci_kha

Více

24 – Březen 2016 – Prezident Zeman potvrdil zaplacení výkupného za unesené Češky

Miloš Zeman potvrdil, že za dvě Češky unesené v Pákistánu (Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou) zaplatila vláda výkupné 6 milionů dolarů.

Tuto informaci předtím odmítl komentovat premiér Sobotka a vyvracel ji ministr vnitra Chovanec. Za toto jednání si prezident vysloužil kritiku vládních i opozičních politiků. Premiér Sobotka k tomu uvedl „zastávám zásadu, že politici by měli problémy řešit, ne je komentovat způsobem, který v oblasti národní bezpečnosti nikomu a ničemu nepomůže.“ TOP 09 v této souvislosti hovořila o ústavní žalobě pro velezradu.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hanca-a-tonca-antonie-chrastecka-hana-humpalova-pet-let-od-unosu-v-pakistanu.A180315_114538_domaci_lre

https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/zeman-milos-unesene-divky-vykupne-uprchlici-turecko.A160210_131002_plzen-zpravy_pp

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/top-09-vyzvala-zemana-k-demisi-sbira-podpisy-pro-ustavni-zalobu.A160210_150315_domaci_kop

Více

25 – Březen 2016 – Senát vyzval svým usnesením prezidenta ke zdrženlivosti

Důvodem usnesení byly Zemanovy výroky proti sankcím EU vůči Rusku za anexi Krymu, nejmenování některých kandidátů na profesory, účast na demonstraci po boku představitele extremistického Bloku proti islámu nebo výroky na adresu premiéra včetně příměru o nedemokratickém odstranění politika kalašnikovem.

Někdejší senátor Jiří Šesták v úvodu řekl, že výroky prezidenta Miloše Zemana se stupňují a jsou nebezpečné. Prezident podle něj nemá být součástí každodenní politiky jako vláda nebo parlament. „Má stát nad běžným politickým životem, nemá stranit žádné politické straně nebo být aktivním symbolem některé z politických stran. Je vyvažovacím prvkem v systému dělby moci. Do řešení společenských i politických problémů má vstupovat nestranně, objektivně a tak, aby společnost spojoval, a nikoli rozděloval.“

Senát Parlamentu České republiky je dle čl. 65 odst. 2 Ústavy jediným orgánem, který může na hlavu státu podat ústavní žalobu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy. Prezident se proti usnesení Senátu ohradil a na kritiku reagoval slovy „Nepokládáte náhodou za drzost, když instituce, která má 30procentní důvěru, radí tomu, kdo má 70procentní důvěru, jak zvýšit důvěryhodnost?“

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/senat-vyzval-zemana-ke-zdrzenlivosti-nahubek-si-nasadit-nenecha-rekl-ovcacek_201603032004_akottova2

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ve-svych-vyrocich-zdrzenlivejsi-nebudu-odmitl-zeman-vyzvu-senatu-_201603061341_mkopp

Více

26 – Září 2016 – Prezident Zeman se zúčastnil konference na ostrově Rhodos, kterou pořádal Vladimir Jakunin

Český prezident se konference zúčastnil již před dvěma lety, kdy na Rhodu vyzval ke zrušení protiruských sankcí, které jsou podle něj zbytečné a kontraproduktivní.

„Mají opačný efekt, než očekávali jejich autoři. Mezi civilizovanými státy je zapotřebí rozvíjet dialog, založený na principu výměny výrobků, kapitálu a samozřejmě informací, bez žádné cenzury,“ prohlásil tehdy Zeman. Za skutečnou hrozbu označil radikály z Islámského státu.

Konferenci pořádal výzkumný institut založený ruským podnikatelem Jakuninem, který sloužil přes dvacet let u KGB a byl považován za jednoho z nejmocnějších ruských oligarchů s těsnými vazbami na Kreml. Od března 2014 byl podnikatel vystaven americkým sankcím za aktivní podporu okupace Krymu.

Účast prezidenta Zemana na konferenci také projednávala vláda – probíraly se různé úhly pohledu na to, zda Zemanova cesta byla v souladu se zahraniční politikou ČR. Nakonec však výdaje na tuto zahraniční cestu odsouhlasila. Tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier se k tomu vyjádřil takto: „Myslím si, že to je věc, která vybočuje ze zahraniční politiky Česka a nakonec i ze společného postoje EU. Neměli bychom tyto postoje vůči agresivní ruské politice na Ukrajině, Krymu a Donbase zpochybňovat.“

Kvůli konferenci se Zeman nezúčastnil pohřbu bývalého prezidenta a premiéra Šimona Perese v Izraeli, na který se sjelo mnoho světových státníků.

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1934812-vlada-prerusila-projednani-zemanovy-cesty-na-rhodos

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1937776-vlada-dodatecne-schvalila-zemanovu-cestu-na-rhodos-stala-300-tisic-korun

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1922075-cil-rhodos-zeman-s-klausem-miri-na-kontroverzni-jakuninovu-akci

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1925072-zeman-chce-deportovat-ekonomicke-migranty-na-volne-ostrovy-neni-nase-politika

Více

27 – Říjen 2016 – Výzva ke zrušení Senátu

Prezident Zeman v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že si není jist, zda desetimilionová země horní komoru potřebuje.

Poukázal také na nízkou volební účast „Spíše je lidem jedno, zda Senát existuje, či neexistuje, protože kdyby si Senátu více vážili, tak bude ta volební účast vyšší.“ Podpořil tím návrh Andreje Babiše, který k jeho zrušení po volbách vyzval. Zeman také uvedl, že do Senátu v roce 2016 již nepřijde, protože k tomu nevidí důvod. Řekl, že jeho účasti brání senátní usnesení, které mu vyčítalo chování v prezidentské funkci. Podle něj by ho neměl poučovat někdo, kdo má menší důvěru veřejnosti.

Senátu se naopak zastal předseda vlády Bohuslav Sobotka, když uvedl: „Vyřazování demokratických pojistek v klidných dobách se vymstí v časech horších. Takže Senát nerušit, i když by to bylo nesmírně populární.“ A například podle tehdy končícího místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (neobhajoval) by měl prezident hájit ústavu své země, ne ji svými výroky destabilizovat. Senátu jako nezbytné ústavní a demokratické pojistky se zastala také řada dalších demokratických politiků.

Senát Parlamentu České republiky je dle čl. 65 odst. 2 Ústavy jediným orgánem, který může na hlavu státu podat ústavní žalobu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/senat-je-pro-nasi-malou-zemi-zbytecny-pridal-se-prezident-ze/r~581480de953411e68f82002590604f2e/

https://www.lidovky.cz/domov/premier-sobotka-i-dalsi-politici-odmitaji-zemanuv-navrh-na-zruseni-senatu.A161018_172038_ln_domov_gib

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1938978-zrusit-senat-premier-i-pravice-jsou-proti-ano-souhlasi-komuniste-chteji-referendum

Více

28 – Říjen 2016 – Kontroverze kolem udílení státních vyznamenání a kauza Jiřího Bradyho

I tento rok se mezi vyznamenanými objevily osoby s vazbami na prezidenta Zemana.Hlavní kontroverze ale vyvolala spor o ocenění, resp. neocenění Jiřího Bradyho, strýce tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana.

Jedná se o konstatování podložených faktů, nikoliv o hodnocení, zda si tyto osoby vyznamenání skutečně zasloužily, či nikoliv. Řád bílého lva dostal například kardinál Dominik Duka, se kterým měl prezident velmi vřelé vztahy. In memoriam obdržel řád Tomáše Garrigua Masaryka ekonom a prognostik Valtr Komárek. Ten vedl před Sametovou revolucí prognostický ústav, ve kterém působil právě Zeman a v roce 2012 vyzval ČSSD k Zemanově podpoře. Blízké vazby k prezidentovi měl také oceněný režisér Juraj Jakubisko nebo zpěvák Daniel Hůlka. Server iRozhlas informoval, že tímto ceremoniálem prezident Zeman otevřel „již čtvrtou desítku lidí ze svého blízkého okolí, které ve své funkci ocenil právě 28. října.“

Kontroverze zejména vyvolal spor o ocenění, resp. neocenění Jiřího Bradyho, strýce tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana. Dle tvrzení Daniela Hermana (předkládal v celé kauze též důkazy a uváděl svědky – ty však mluvčí prezidenta aktivně zpochybňoval a vyvracel) hovořil v září na společenské akci na Slovenském velvyslanectví s prezidentem Zemanem a ten mu potvrdil, že jeho strýc by měl obdržet státní vyznamenání. Zároveň ale Hermana žádal, aby se nescházel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, jinak bude Brady ze seznamu oceněných vyškrtnut.

12. října pak ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt telefonicky kontaktoval Jiřího Bradyho. Mnozí poukazovali na skutečnost, že tato forma oznámení je velmi neobvyklá, příliš pozdní a neformální. Nicméně další z oceněných, Daniel Hůlka, potvrdil, že také on byl o vyznamenání vyrozuměn nejprve telefonicky. 18. října se pak Daniel Herman skutečně sešel s dalajlámou. Od této schůzky se následně distancovali ve společném prohlášení čtyři nejvyšší ústavní činitelé (Zeman, Hamáček, Štěch a Sobotka – ten uvedl, že vydání prohlášení inicioval Hrad).

19. října pak premiér Sobotka podepisuje seznam vyznamenaných, který obdržel od Kanceláře prezidenta republiky ten den. Bradyho jméno na něm nebylo. Následující den 20. října ministr Herman od Jindřicha Forejta obdržel SMS zprávu „Pane ministře, dobrý den. Chtěl bych Vás informovat, že diskutovaný návrh na udělení/propůjčení státního vyznamenání byl pro letošní rok odložen.“ Následující den na dotaz serveru Aktuálně.cz, zda bylo jméno jeho strýce ze seznamu staženo, Herman tuto informaci potvrdil. V dalším rozhovoru také uvedl prezidentovu podmínku, aby se nescházel s dalajlámou. Zemanovi prý na neproběhnutí této schůzky velmi záleželo.

Tehdejší ministr financí Andrej Babiš po jednání v Lánech 22. října prohlásil, že pokud Hrad Bradymu vyznamenání slíbil, jeho neudělení by bylo nepřijatelné. „Na druhou stranu je potřeba vědět, jestli to někdo slíbil, nebo neslíbil, a pan prezident říká, že to nemá nic společného s dalajlámou, ale zároveň potvrzuje, že žádal pana Hermana, aby se nepotkával s panem dalajlámou,“ řekl také Babiš. Ministr zemědělství Marian Jurečka sdělil, že se mu Herman již dříve o nátlaku Hradu kvůli setkání s dalajlámou svěřil. A premiér Sobotka vyjádřil názor, že by se prezident měl zachovat jako státník a vyznamenání Jiřímu Bradymu udělit. Forejt při následné tiskové konferenci odmítl prozradit, zda telefonát proběhl, a co mělo být jeho obsahem. Nicméně prezidentův mluvčí ve svém vyjádření uvedl, že šéf protokolu telefonicky pouze „indikoval některé údaje“.

Na protest proti této kauze někteří politici a osobnosti prohlásili, že na státní svátek na Pražský hrad nedorazí. Státní svátek místo toho oslavili na Staroměstském náměstí.

Na udílení státních vyznamenání opět také nebyl pozván rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (Libor Grubhoffer v tomto roce skončil ve funkci). Z důvodu vyjádření solidarity a nesouhlasu se slavnostního předávání státních vyznamenání opět nezúčastnila většina rektorů vysokých škol. Dle jeho mluvčího Zeman pro další rok zvažoval, že tyto rektory již z důvodu jejich přístupu příště nepozve.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prehledne-kauza-neoceneni-jiriho-bradyho-herman-zeman.A161024_104320_domaci_jkk

https://www.irozhlas.cz/zpravy-z-domova/vyznamenani-jako-naramek-pratelstvi-zeman-na-hrade-ocenil-jiz-40-svych-kamaradu_1610290621_

https://www.irozhlas.cz/zpravy-z-domova/hrdina-z-uherskeho-brodu-reziser-jakubisko-zpevak-hulka-podivejte-se-koho_1610280515_

https://www.lidovky.cz/domov/vetsina-rektoru-chce-opet-bojkotovat-28-rijen-na-hrade-priste-je-nepozvem-vzkazal-zeman.A161020_165711_ln_domov_sij

Více

29 – Říjen 2016 – Prezident odmítl povýšit ředitele Vězeňské služby a jeho náměstka

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala do hodnosti generálmajora. Nepovýšil ani jeho náměstka Simona Michailidise.

Oficiální důvod neuvedl. Učinil tak poté, co jejich povýšení schválila vláda, přičemž původně měl s jejich povýšením souhlasit. Spekulovalo se o tom (a některé zpravodajské portály přinesly tyto své informace), že k povýšení nedošlo z důvodu předchozího kritického vyjádření ministra spravedlnosti Roberta Pelikána k prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které učinili v reakci na schůzku ministra kultury Hermana s dalajlámou. Uvedl tehdy „Je to ostuda a ponížení naší země, jež nemá v naší svobodné historii obdoby.“ Pelikán také uvítal setkání některých senátorů a poslanců s dalajlamou.

Dohnal a Michailidis byli prezidentem povýšeni později. Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to 8. května u příležitosti Dne vítězství a na den vzniku samostatného Československa 28. října.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/prezident-zeman-nechce-povysit-sefa-vezenske-sluzby-dohnala/r~149b94b0969b11e6b026002590604f2e/

http://www.ceska-justice.cz/2016/10/prezident-zeman-odmitl-jmenovat-reditele-vs-generalmajorem-podle-valkove-je-to-moudre-rozhodnuti/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-jmenovani-generalu-tomas-tuhy-sef-bis-koudelka_1810281228_jgr

https://www.lidovky.cz/domov/zhruba-padesatka-zakonodarcu-se-sesla-v-senatu-s-dalajlamou.A161019_101826_ln_domov_sij

https://zpravy.aktualne.cz/milos-zeman-opet-nejmenoval-generalem-sefa-bis-koudelku-pres/r~dec19524daa411e89de10cc47ab5f122/

Více

30 – Listopad 2016 – Zeman osočil velvyslance USA Schapira, že se nezúčastnil oslav 28. října na Pražském hradě

Při gratulaci nově zvolenému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi si prezident Zeman postěžoval, že „(Schapiro) se jako téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě.“

Uvedl také, že vztahy se Spojenými státy se po vítězství Trumpa zlepší. Vláda ČR (která určuje oficiální zahraniční politiku státu) přitom s Obamovou administrativou žádné problémy neměla a Schapiro byl velvyslancem (a tedy oficiálním zástupcem USA v ČR) až do konce svého funkčního období, které končilo spolu s prezidentskou funkcí Baracka Obamy. Proti tomuto vyjádření se však ohradilo velvyslanectví USA. Schapiro se podle tiskového oddělení ceremonie na Pražském hradě zúčastnil a seděl vedle německého velvyslance. To potvrdily i záběry a fotografie z předávání státních vyznamenání. Přítomnost Schapira potvrdil také německý velvyslanec Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven.

Na slova obhajoby reagoval prezidentův mluvčí nejprve tím, že reakce velvyslance je zcela nepatřičná a ten byl na Hradě při ceremoniálu zcela neviditelný. Uvedl také, že „fotografie možná nějaká byla zveřejněna postskriptum, ale my jsme přítomnost pana velvyslance v žádném případě nezaznamenali.“ Později uvedl „Tuto informaci prezident republiky obdržel od Protokolu prezidentské kanceláře (pozn. o neúčasti amerického velvyslance). Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci.“

Americký velvyslanec sdělil, že 28. října na Hradě skutečně byl, stejně jako minulý a předminulý rok. „Když jsem to slyšel, tak jsem se tomu musel smát,“ okomentoval to následně Schapiro. „Možná si mě pan prezident nevšiml, nebo na mě zapomněl, nebo byl zmatený.“

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/schapiro-neprisel-28-rijna-na-hrad-prohlasil-zeman-ambasada-se-brani-fotka-ji-dava-za-pravdu_201611091551_hmazancova

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/neviditelny-velvyslanec-schapiro-sedel-28-rijna-na-hrade-vedle-me-potvrdil-nemecky-diplomat_201611101112_akottova2

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-se-neprimo-omluvil-shapirovi.A161111_104053_domaci_san

Více

31 – Leden 2017 – Prezidentovy výroky k pohybu osoby podezřelé ze spolupráce s teroristickými organizacemi po České republice a výroky na adresu zpravodajských služeb

Prezident Zeman v rozhovoru pro média uvedl „Na našem území se potlouká jistý člověk z Magrebu, nesmím uvést jeho jméno, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi.“

Muž podle něj pocházel z Maroka, Tuniska, Alžírska nebo Libye. Zveřejnění informace podle prezidenta neohrožovalo nikoho, kromě zmiňovaného muže. Do předchozího týdne přitom po celé České republice platila přísná bezpečnostní opatření po teroristickém útoku v Berlíně a společnost tak mohla být na podobné informace velmi citlivá. Policejní mluvčí Jan Daněk k tomu uvedl „Nemám informaci, že by to bylo kvůli konkrétnímu teroristovi.“

Čeští bezpečnostní experti a analytici následně kritizovali Miloše Zemana. Podle odborníků neměl informaci zveřejnit, mohl totiž muže varovat a také narušit spolupráci s jinými zpravodajskými službami čímž zvýšil bezpečnostní riziko. Někteří se navíc domnívali, že si tím chtěl prezident jen nahnat politické body. Podle jiných není jasné, zda od hlavy státu nešlo jen o dezinformaci.

Například bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák prezidentovo prohlášení odsoudil s tím, že jde o šíření poplašné zprávy. „Pan prezident děsí lidi, ztěžuje práci bezpečnostním složkám a chová se nezodpovědně,“ uzavřel Randák.

Ministr vnitra Milan Chovanec nechtěl zprávu o pohybu takového člověka komentovat. „Konkrétně tuto informaci od pana prezidenta nemohu potvrdit ani vyloučit. Pokud existuje, bude v režimu utajení.“ Komentovat nechtěl ani možný zdroj Zemanova tvrzení. Jednalo by se prý o spekulace. „Já opravdu nevím, z čeho pan prezident vychází. To by ode mě byla čirá spekulace, kterou si nechci vůči hlavě státu dovolit,“ řekl Chovanec.

Zemanovo tvrzení nechtěl blíže komentovat ani ministr obrany Martin Stropnický. „Mohu říct, že nevím o zprávě, která by se týkala toho tématu, která by vzešla od vojenského zpravodajství,“ uvedl jen.

V rozhovoru se prezident opřel také do v té době plánovaného Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Dále kritizoval činnost českých a amerických zpravodajských služeb, které podle něj nepravdivě informovaly o ovlivňování amerických prezidentských voleb ruskými hackery.

Uvedl také, že podle něj nejsou přesné informace o operacích ruských tajných služeb v České republice. „To, že ruská strana se pokoušela prostřednictvím svých serverů přesvědčit o svém pohledu na ukrajinskou krizi, je naprosto normální. Tohle dělají všechny, ani ne zahraniční zpravodajské služby, ale všechny mediální agentury na celém světě, včetně České republiky,“ vysvětlil.

Pokud informace o pohybu osoby podezřelé ze spolupráce s teroristickými organizacemi po ČR nebyla pravdivá, jedná se o potenciální naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy podle ustanovení § 357 Trestního zákoníku. Pokud byla pravdivá, potenciální naplnění skutkové podstaty trestného činu ohrožení utajované informace podle ustanovení § 317 Trestního zákoníku.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/po-cesku-se-potlouka-clovek-spojovany-s-islamskymi-teroristy-prozradil-zeman_201701111130_pjadrny

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kritika-prezidenta-nemel-to-zverejnit-cloveka-spojovaneho-s-islamskymi-teroristy-varoval_201701112013_akottova2

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nevim-z-ceho-prezident-vychazi-uklidnuje-chovanec-verejnost-pred-teroristickymi-utoky_201701111331_hmazancova

Více

32 – Květen 2017 – Přístup prezidenta k vládní krizi a (ne)odvolání Andreje Babiše

V polovině března vyzvala Poslanecká sněmovna ministra financí Andreje Babišek vysvětlení okolností nákupu korunových dluhopisů Agrofertu, což měl učinit do konce dubna.

Současně s tím vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku, aby vyvodil patřičné důsledky, pokud tak Andrej Babiš neučiní. Babiš v reakci na tuto výzvu zaslal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Hamáčkovi, kde dle svých slov vše vysvětluje. Jan Hamáček s tímto závěrem však nesouhlasil a jako jeden z prvních politiků tak vyzval Babiše k podání demise a odchodu z vlády. Situaci dále přiostřily zveřejněné záznamy ze schůzek Babiše s redaktorem MF DNES, které se týkaly i kompromitujících článků na vysoce postavené sociální demokraty.

Následně 2. května uspořádal premiér Sobotka tiskovou konferenci, na které oznámil, že vláda jako celek podá demisi do poloviny května. Nejprve zvolil tento přístup, neboť dle svých slov nechtěl z Andreje Babiše dělat mučedníka. Předpokládal, že ten by se do takové role postavil, pokud by Sobotka navrhl jeho odvolání. Zároveň se spekuluje, že Sobotka tento záměr nejprve opustil po zjištění, že prezident Zeman takovému návrhu nehodlá vyhovět. Hrad nechal toto rozhodnutí bez komentáře s tím, že prezidentův postup bude oznámen v pravý čas. Andrej Babiš dále trval na tom, že nejasnosti týkající se jeho příjmů vysvětlil a dobrovolnou demisi odmítl.

Následovaly schůzky jednotlivých koaličních představitelů s prezidentem Zemanem. Andrej Babiš po ní odmítl, že by novou vládu mohl vést právě on. Ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce vyloučil tzv. úřednickou vládu či předčasné volby jako řešení krize. Na další tiskové konferenci Sobotka oznámil, že nelpí na postu premiéra a je ochoten z vlády odejít, pokud zároveň odejde Andrej Babiš. Dále premiér oznámil, že další den představí plán na řešení krize. Uvedl také, že demisi chce prezidentovi podat v druhé polovině května. Kancelář prezidenta republiky přitom avizovala, že podání demise očekává již právě následující den, tedy 4. května.

Následně se objevily informace, že prezident Zeman hodlá přijmout pouze osobní demisi Bohuslava Sobotky jako premiéra, přičemž vláda by ve stejném složení s novým premiérem pokračovala dál (tento záměr Miloš Zeman následně prezentoval 9. května při návštěvě Libereckého kraje). Nejen, že v tomto případě by prezident aplikoval postup, který v případě demise Petra Nečase neumožnil (a neumožnil ani vznik nové vlády na základě totožné koalice), ale dle převažující shody odborníků i politiků by jednal protiústavně. Demisí předsedy vlády se totiž dle Ústavy i soustavné ústavní praxe rozumí demise celé vlády (k tomu více viz například Kysela, J.; Wintr, J.: Ústavní rozměr vládní krize z května 2017). Po schůzce místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka s prezidentem Bělobrádek uvedl, že prezident Zeman přesto disponuje právním rozborem, podle kterého je možné odvolat pouze premiéra.

Odpoledne dorazil na Pražský hrad premiér Bohuslav Sobotka. Miloš Zeman před novináři oznámil, že přijímá demisi a pověřil celou vládu výkonem jejích pravomocí až do jmenování nové vlády. Tím však premiéra zjevně překvapil, jelikož ten se demisi chystat nepodal. V tom duchu také reagoval, když odvětil, že demisi ještě nepodává, protože neví, jak se k věci Hrad postaví. Ještě během Sobotkova proslovu Zeman opustil sál. Za tento postup sklidil prezident všeobecnou kritiku. Po následujícím uzavřeném setkání Sobotka oznámil, že demisi doručí k 20. květnu a mandát vlády by rád dokončil na koaličním půdorysu. Avšak bez Andreje Babiše.

Následující den 5. května Sobotka změnil postup a oznámil, že vláda demisi nepodá. Odůvodnil to tím, že demise nemá smysl, pokud Zeman hodlá odvolat pouze jeho a Andrej Babiš ve vládě nadále zůstane. Zároveň s tím podal prezidentovi návrh na odvolání Andreje Babiše k úterý 9. května.

V takové situaci se předpokládalo, že prezident bez zbytečného odkladu vyhoví návrhu předsedy vlády. Dle převažujícího názoru je čl. 74 Ústavy v povinnosti prezidenta tomuto návrhu vyhovět jednoznačný: „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Prezident však skrze svého mluvčího vzkázal, že se ve věci rozhodně po návratu ze své státní návštěvy Čínské lidové republiky v polovině května. Hrad také zpochybnil platnost návrhuz důvodu uvedení data, ke kterému má prezident konat.

V této situaci vydalo 27 senátorů „Prohlášení senátorů k současné ústavní situaci“, v němž kritizovali prezidenta za znevažování Ústavy během vládní krize. Prohlásili také, že jsou připraveni podat ústavní žalobu na prezidenta republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy, pokud bude prezident nadále jednat v rozporu s Ústavou. 27 senátorů (jedna třetina) je podle § 137 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, právě potřebný počet pro předložení návrhu ústavní žaloby na prezidenta k projednání Senátu. Premiér Sobotka uvedl, že plánuje schůzku s ústavními právníky, pokud prezident odmítne respektovat Ústavu. Také sdělil, že post ministra financí by měl po Babišovi obsadit někdo z hnutí ANO, kdo nemá vazby na Agrofert.

V pondělí 8. května po schůzce s Andrejem Babišem prezident oznámil, že je podle něj návrh na odvolání ministra financí v rozporu s koaliční smlouvou vlády. Uvedl také, že k odvolání Babiše je nutné nejprve vypovědět koaliční smlouvu. Dále argumentoval tím, že resort ministerstva financí by byl bez ministra, což považuje za krajně nezodpovědné, jelikož Bohuslav Sobotka nepředložil návrh na nového. Premiér toto s odkazem na Ústavu odmítl, jelikož ta by se podle takového výkladu stala podřízenou vůči koaliční smlouvě. V úterý 9. května tehdejší předseda Senátu Milan Štěch oznámil, že pokud nebude Babiš do týdne odvolán, budou se senátoři vážně zabývat možností ústavní žaloby na prezidenta. Zeman mezitím odjel na plánovanou třídenní návštěvu Libereckého kraje.

Řada poslanců a senátorů vyzývala prezidenta, aby zrušil svoji plánovanou cestu do Číny, dokud se ústavní krize nevyřeší. 10. května pak Poslanecká sněmovna svým usnesením vyzvala Miloše Zemana, aby respektoval Ústavu. Ten den také Bohuslav Sobotka odletěl na plánovanou dvoudenní návštěvu Lucemburska, přičemž těsně před odletem se dozvěděl, že na dobu jeho nepřítomnosti svolal prezident předsedy koaličních stran na jednání do Liberce. Za ČSSD tak na schůzku musel vyslat Milana Chovance. Výsledkem jednání byla dvě řešení – předčasné volby (to předsedové stran odmítli), nebo vláda bez Sobotky i Babiše.

Na okraj je dobré zmínit, že za této situace první dáma Ivana Zemanová navštívila ve věznici Jiřího Kajínka, přičemž 23. května mu prezident (tedy za stále ještě probíhající ústavní krize) udělil milost podle čl. 62 písm. g) Ústavy. Tuto skutečnost oznámil již 11. května.

  1. května premiér Sobotka z Lucemburska oznámil, že na další týden svolal schůzku odborníků k přípravě podání kompetenční žaloby na prezidenta k Ústavnímu soudu. Ten samý den večer prezident Zeman odletěl na šestidenní státní návštěvu Čínské lidové republiky. A Andrej Babiš požádal premiéra o co nejrychlejší svolání koaliční schůze. „Máme zájem, aby tato krize skončila co nejdřív. Proto navrhneme na místo ministra financí někoho jiného,“ řekl tehdy Babiš. Další den ráno Bohuslav Sobotka vyloučil možnost, že by z vlády odešel spolu s Babišem. Ten jako svou nástupkyni na pozici ministra financí navrhl Alenu Schillerovou (tehdejší náměstkyni) a na pozici vicepremiéra ministra pro životní prostředí Richarda Brabce. Premiér Sobotka pak svolal koaliční radu na 18. května. Miloš Zeman z Číny oznámil, že by Alenu Schillerovou do funkce ministryně financí jmenoval. Současně dodal, že pokud by premiér Schillerovou jako ministryni nenavrhl, měla by být vypovězena koaliční smlouva, protože by tím Sobotka smlouvu porušil již podruhé.

V pondělí 15. května Sobotka odmítl Babišovy návrhy na post ministra financí. Akceptoval pouze Brabce za vicepremiéra. Odmítnutí odůvodnil vazbami na Agrofert. Andrej Babiš rozhodnutí zkritizoval a vyjádřil se, že pokud by ministerstvo financí měl řídit někdo z ČSSD, ukončí koaliční spolupráci. Sobotka požádal hnutí ANO, aby navrhlo jiného kandidáta. Miloš Zeman mezitím v Číně při setkání s Vladimirem Putinem prohlásil, že by se novináři měli likvidovat. Za své poznámky si oba prezidenti vysloužili kritiku světových médií.

Ve středu 17. května Andrej Babiš na jednání s premiérem navrhl na post ministra financí Ivana Pilného, poslance za ANO, předsedu sněmovního hospodářského výboru a bývalého šéfa české pobočky Microsoftu. S touto nominací Sobotka souhlasil. 18. května pak Babiš požádal prezidenta Zemana o schůzku, kde jej požádá o své odvolání a jmenování Ivana Pilného.

V pátek 19. května mluvčí prezidenta oznámil, že Zeman nemá námitky proti návrhu premiéra jmenovat Ivana Pilného ministrem. Uvedl také, že tak učiní v dalším týdnu poté, co odvolá Babiše. Prezident se ze státní návštěvy vrátil ve čtvrtek 18. května v noci. V pondělí 22. května tak končící ministr financí Andrej Babiš stihl ještě představit návrh státního rozpočtu na nadcházející rok 2018. V něm navrhl zvýšení důchodů i platů vojáků. V úterý 23. května se prezident sešel s Ivanem Pilným a jeho mluvčí oznámil, že následující den Zeman odvolá Andreje Babiše a jmenuje Pilného. Ve středu 24. května vládní krize, která trvala již od 2. května, skončila.

Při slavnostním ceremoniálu u příležitosti odvolání Andreje Babiše a jmenování nového ministra financí Pilného prezident Zeman pronesl: „V závěru bych chtěl vyjádřit velikou úctu a veliké poděkování odstupujícímu ministru financí Andreji Babišovi. Byl to člověk, který vykonal v čele ministerstva financí práci, kterou nedokázal nikdo předtím.“

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2108369-prezident-chce-odvolat-sobotku-a-zbytek-vlady-ponechat-neustavni-mini-pravnik

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2109644-sobotka-si-demisi-nakonec-rozmyslel-na-hrad-poslal-navrh-s-odvolanim-babise

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zeman-ve-stredu-odvola-babise-ministrem-financi-jmenuje-ivana-pilneho_1705231146_ako

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/zeman-se-dnes-seznami-s-navrhem-na-odvolani-babise/r~fc54753a33b511e7a70b002590604f2e/

https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/v-mediich/rozhovor-predsedy-vlady-bohuslava-sobotky-pro-hospodarske-noviny-156053/

https://zpravy.aktualne.cz/vladni-krize-den-po-dni-pro-nekoho-nejvetsi-stret-v-novodobe/r~c05e0a7e415111e7a83b0025900fea04/ ; https://domaci.ihned.cz/c1-65720490-sobotkova-cesta-za-zrcadlo-odhalte-zakulisi-nejdramatictejsiho-tydne-ceskeho-premiera

https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?id=2273

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zatim-nevydavat-babis-uz-neni-ministrem-prezident-jmenoval-m/r~08d1de24407c11e7886d002590604f2e/

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/sobotka-svolal-jednani-expertu-chce-mit-prichystany-spor-se/r~a7efb214364611e7a6500025900fea04/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sobotka-zacne-pripravovat-zalobu-na-prezidenta-veri-ze-zeman-nakonec-babise_1705111340_ako

Kysela, J.; Wintr, J.: Ústavní rozměr vládní krize z května 2017, in: Právní rozhledy č. 13-14/2017, str. 457-463.

Více

33 – Červenec a srpen 2017 – Navržení Karla Srpa za člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a následné odmítání navrhnout nového kandidáta

V červenci 2017 navrhl Miloš Zeman do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Karla Srpa, dlouholetého předsedu Jazzové sekce.

A to poté, co jej předtím přes premiéra Bohuslava Sobotku neprosadil do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Ten Srpa odmítl s odůvodněním, že spolupracoval s StB (figuroval na tzv. Cibulkových seznamech a ačkoliv v roce 2000 soud rozhodl, že byl jako spolupracovník evidován neoprávněně, řada odborníků nebo bývalých spolupracovníků nadále na jeho spolupráci s StB trvala).

Srpovu nominaci následně projednávala volební komise Senátu PČR. „Volební komise musela konstatovat, že kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti,“ sdělil její tehdejší předseda Luděk Jeništa. „Byl v období od února 1948 do února 1990 členem Komunistické strany Československa,“ zdůvodnil rozhodnutí komise, pro které hlasovali všichni z osmi přítomných senátorů. V zákoně o Ústavu pro studium totalitních režimů je totiž v ust. § 7 odst. 5 stanovena podmínka, že členem Rady může být zvolena pouze „spolehlivá a bezúhonná“ osoba. Podle § 19 se spolehlivou osobou rozumí taková osoba, která v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyla členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska.

Senátoři po jednání komise poukázali na to, že v návrhu od prezidenta bylo uvedeno, že Srp vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o Ústavu. Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl,“ upozornil Jeništa. Srp byl členem KSČ v roce 1968. Na následující schůzi Senátu se tak dle očekávání členem Rady ÚSTR nestal. Senát vzal na vědomí stanovisko volební komise, že Srp nesplňuje zákonnou podmínku a o jeho nominaci tak ani nerozhodoval. V roce 2017 se tak jednalo již o druhého Zemanova kandidáta, který neprošel. Senátoři nezvolili ještě spisovatelku, někdejší chartistku a kritičku soudobých poměrů Lenku Procházkovou, která však zákonné podmínky splnila.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů, je Rada nejvyšším orgánem Ústavu a skládá se ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem PČR. Podle § 7 odst. 3 zvolí Senát jednoho z těchto sedmi členů Rady na návrh prezidenta republiky (další 2 na návrh Poslanecké sněmovny a 4 na návrh občanských sdružení). Podle § 9 odst. 1 do působnosti Rady patří mimo jiné jmenovat a odvolávat ředitele Ústavu, který podle § 11 stojí v čele Ústavu. Podle § 8 je k platnosti usnesení Rady třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů, tedy čtyř.

Místo v Radě, na které navrhuje kandidáty prezident, je uvolněno již od ledna 2017, kdy zemřela někdejší předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírková. Po těchto dvou neúspěšných nominacích se Miloš Zeman rozhodl již nikoho dalšího nenominovat. Na programu každé schůze Senátu se tak pravidelně objevuje bod „Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů“, který je však organizačním výborem Senátu před schůzí vždy vyškrtnut pro absenci jakékoliv nové nominace. Tato situace se opakuje (opakovala) rovněž v případě 6. schůze Senátu ve 12. funkčním období dne 27. února 2019.

Na dotaz Lidových novin v prosinci 2018 tiskový mluvčí prezidenta odpověděl, že „Nový návrh nebude předložen.“ Také nabídl vysvětlení, proč nové jméno od prezidenta dosud nezaznělo. „Fakticky setrvává návrh původní,“ uvedl s odkazem na Karla Srpa. K situaci se vyjadřoval také předseda Rady Ústavu Eduard Stehlík. „Prezident republiky tam měl vždy svého nominanta. Byl to určitý signál, že měl o práci rady a celé instituce zájem.“ S odkazem na to, že k usnášeníschopnosti je třeba přítomnost čtyř ze současných šesti členů a s absencí sedmého vznikají praktické problémy fungování Rady uvedl dále „Minulý týden bylo jednání Rady. Jeden člen je na několik měsíců mimo republiku, další člen se mi omluvil ze zdravotních důvodů. Najednou jsme byli čtyři. Já jsem ten den byl několikrát zván na důležité jednání na ministerstvo obrany a v okamžiku, kdybych odjel, Rada by nebyla usnášeníschopná.“

ZDROJE:

https://www.ustrcr.cz/o-nas/organizacni-struktura/rada-ustavu/rada-clenove/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/do-cela-rady-ustavu-pro-studium-totalitnich-rezimu-narvhl-zeman-opet-karla-srpa_1707211252_rez

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/navrh-zemana-narazil-v-senatni-komisi-srp-byl-v-ksc-do-rady-ustavu-pro-studium_1708081558_rez

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/byvaly-komunista-srp-se-nestal-clenem-rady-ustavu-pro-studium-totalitnich-rezimu.A170816_192351_domaci_dtt

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ustr-ustav-pro-studium-totality-rada_1711231403_haf

https://www.lidovky.cz/domov/urazili-senatori-prezidenta-zemana-do-rady-ustr-neprosadil-pritele-srpa-od-te-doby-trucuje.A181204_093044_ln_domov_jho

https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/90490/75805

Více

34 – Říjen 2017 – Vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy

V říjnu 2017 Česká republika předsedala Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a český prezident tu poprvé od roku 1995 vystoupil s projevem.

Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy má 636 členů volených nebo jmenovaných parlamenty členských států Rady Evropy v poměru k počtu obyvatel, schází se čtyřikrát ročně a jeho úkolem je dávat doporučení k politickým a technickým otázkám Výboru ministrů, který je výkonným orgánem Rady Evropy.

Prezident Miloš Zeman v něm znovu kritizoval protiruské sankce. Sankce podle něj nefungují, a proto místo nich navrhuje dialog mezi občany zemí. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se shromáždění nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Dále uvedl, že sankce podle něj vedou jen k vyšší popularitě lídrů blokovaných států a i část současné vysoké popularity ruského prezidenta Putina vyprovokovaly právě sankce.

Ruskou anexi Krymu označil český prezident za hotovou záležitost, a citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha vrátit Krym Ukrajině by vedla k evropské válce (vedoucí Gauckovy kanceláře následně popřel, že ten by kdy cokoliv takového řekl). Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

Na to zareagoval šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy, který médiím sdělil: „Myslím, že by ukrajinské ministerstvo zahraničí mohlo připravit protestní nótu. Není to prohlášení jen běžného politika, ale prezidenta země. Rád bych zdůraznil, že z minulosti známe pozici prezidenta Zemana, ale také známe pozici české vlády, která je zcela normální a v souladu s pozicemi Evropské unie. To znamená, jasné pochopení Ukrajiny.“ Čímž dal jasně najevo, že Ukrajina Zemanovo prohlášení nebere jen jako projev jeho osobního názoru v diskuzi, ale přikládá mu skutečnou váhu, jelikož je hlavou státu a své stanovisko prezentuje před celou Radou Evropy. Dále také uvedl: „Někteří ze členů vstali a odešli z dalších debat s panem Zemanem. Myslím, že to byla emotivní reakce, ale mohlo to tak být v reakci na takovéto prohlášení k územní celistvosti státu.“ Dále také uvedl: „Myslím, že pan Zeman má velmi volnou interpretaci světových dějin a že takováto prohlášení mu u ukrajinských občanů neudělají dobrou pověst.“

Prezidentovy výroky ostře odsoudil i premiér Bohuslav Sobotka. Zeman podle něj neměl k projevu o protiruských sankcích a anexi Krymu podle Sobotky mandát vlády, jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR. „Česko hájí respektování mezinárodního práva. Sankce EU proti Rusku jsou svázané s plněním dohod z Minsku, bez naplnění těchto dohod je nelze rušit.“ K němu se s podobným prohlášením připojil také ministr zahraničních věcí Zaorálek. Celou věc následně projednala vláda a prezidentovy postoje, které (jak se celá koalice shodla) byly v rozporu s postojem vlády, odmítla.

Dlouho na sebe nenechala čekat ani reakce ukrajinských vrcholných představitelů. Například místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková k tomu sdělila „Ukrajina nebude prodávat své občany, území, svrchovanost, čest a důstojnost. To se neprodává.“ Podle některých ukrajinských poslanců měl také zvážit prodej Prahy či Karlových Varů, vzpomenout si na sovětskou invazi v roce 1968, dokonce se objevil názor, že Zeman oproti doporučení lékařů zjevně odmítl omezit konzumaci alkoholu. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman následně nepřímo označil Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil: „Víte, zdravý člověk toto nikdy neřekne. Hluboce psychicky nemocný možná.“

Prezident Zeman po této vlně rozhořčených reakcí uvedl, že se za své výroky omlouvat nebude. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. „Vyžadovat oficiální omluvu by mohla Ukrajina tehdy, pokud by nešlo o můj osobní názor, což jsem veřejně sdělil,“ uvedl dále. A to ačkoliv před parlamentním shromážděním hovořil z oficiálního titulu prezidenta členského státu. Připomněl také, že v minulosti již několikrát označil anexi Krymu za protiprávní.

Za své výroky sklidil Miloš Zeman pochvaly od ruských představitelů.

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2268886-zive-projev-prezidenta-milose-zemana-pred-parlamentnim-shromazdenim-rady-evropy

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2269615-zeman-ukrajinci-mohli-dostat-odskodneni-za-krym-prodejte-putinovi-prahu-ci-vary

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2271199-senat-zeman-svym-projevem-legitimizoval-anexi-krymu

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2269945-zeman-uznal-anexi-krymu-pochvaluji-si-v-rusku-projev-ceskeho-prezidenta

https://www.lidovky.cz/domov/je-v-narodnim-zajmu-ceske-republiky-netolerovat-anexi-krymu-uvedl-belobradek.A171011_193047_ln_domov_ele

Více

35 – Říjen 2017 – Senát vyzval svým usnesením prezidenta k respektování zahraniční politiky ČR a zásad mezinárodního práva, odsoudil také jeho legitimizaci ruské agrese na Krymu

V reakci na prezidentovo vstoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy přijal Senát Parlamentu České republiky usnesení.

V něm uvedl, že nesouhlasí s prezidentovými výroky týkajícími se ruské anexe Krymu, které jsou v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky a legitimizují agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Připomněl zde také své dřívější usnesení, ve kterém v souladu s vládní pozicí konstatoval, že Krym je nadále součástí Ukrajiny a jeho oddělení je výsledkem ruské agrese. V závěru usnesení Senát vyzval prezidenta Zemana, aby respektoval zahraniční politiku České republiky a zásady mezinárodního práva.

Pro toto usnesení hlasovalo 38 ze 47 přítomných senátorů. Vyjádřil se k němu také prezidentův mluvčí, který uvedl, že Zeman anexi nelegalizoval, ale vyjádřil pouze vyvážené a realistické stanovisko – proto nedošlo k vybočení z oficiální české zahraniční politiky. Například senátor Jiří Dienstbier k věci uvedl, že v případě Zemanova znovuzvolení by se Parlament měl zabývat ústavní možností jeho odvolání.

ZDROJE:

https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?ke_dni=29.5.2018&O=11&id=2358&from=M

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/senat-se-ohradil-proti-slovum-zemana-o-krymu-navrh-ze-tim-po/r~12cb6d0caf3311e7aacd0025900fea04/

https://www.lidovky.cz/domov/senat-odsoudil-zemanovy-vyroky-k-ruske-anexi-krymu.A171012_120531_ln_domov_ele

Více

36 – Říjen 2017 – Kontroverze kolem udílení státních vyznamenání

Stejně jako v předchozích letech se slavnostního ceremoniálu nezúčastnili rektoři vysokých škol. Opět tím vyjadřovali solidaritu s nepozvaným Mikulášem Bekem z Masarykovy univerzity a nesouhlas s přístupem prezidenta.

Krom rektorů se rozhodla na Pražský hrad nepřijít také řada poslanců, senátorů, ministr kultury Herman, ministr zemědělství Jurečka a premiér Bohuslav Sobotka. Převzít cenu za zesnulou Věru Špinarovou odmítl také její syn Adam Pavlík. Ten k tomu uvedl: „To, že cenu předává pan Zeman, který to navíc určitými jmény celkem degradoval, je další důvod, proč jsem to odmítl.“

Kontroverze ohledně vyznamenání Zeman vzbuzoval již v průběhu roku. Například, když veřejně odmítl vyznamenání pro ten rok zesnulého kardinála Miloslava Vlka s vyjádřením, že „udělal všechno pro to, aby spory mezi církví a státem byly co největší“. Mezi oceněnými pak byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který byl během své kariéry často kritizován za své údajné vazby na Rusko, především na ruské energetické firmy. V roce 2017 byl předsedou dozorčí rady společností Nord Stream a Rosněfť. Dále písničkář Jaromír Nohavice, který v minulosti přiznal, že spolupracoval s StB (odmítl ale, že by udával lidi) a v roce 2018 pak obdržel Puškinovu medaili od ruského prezidenta Vladimira Putina za „zásluhy v upevnění přátelství a spolupráce mezi národy i sbližování národních kultur“. Největší kontroverze vzbudilo ocenění Petra Žantovského, který je spojovaný s antisystémovými médii a velmi často kritizuje tradiční média. Aktivní byl již za normalizace.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/statni-vyznamenani-28-rijen-zeman-prazsky-hrad-ceskoslovensko.A171028_182843_domaci_fka

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-vecer-rozda-statni-vyznamenani-na-ceremonial-neprijdou-rektori-ani_1710280642_jra

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/oslavy-28-rijna-na-prazskem-hrade-rektori-politici-neucast.A171027_161242_domaci_dtt

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/online-prezident-rozda-vecer-statni-vyznamenani-oceneni-prevezmou-sablikova-i_1710281930_ako

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vera-spinarova-vyznamenani-syn-milos-zeman.A171026_102322_domaci_nub

https://www.lidovky.cz/domov/troska-nohavica-schroder-na-hrade-se-rozdavaly-statni-vyznamenani.A171028_173001_ln_domov_mber

https://www.irozhlas.cz/kultura/hudba/jaromir-nohavica-putin-vyznamenani-puskinova-medaile-kreml_1811041312_och

https://www.lidovky.cz/kultura/rozhovor-jiri-cerny-cestmir-klos-metr-zantovsky-melodie.A171104_144322_ln_kultura_bez

Více

37 – Listopad 2017 – Výroky o možnosti vlády Andreje Babiše bez důvěry po celé funkční období

Dne 20. a 21. října 2017 proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Jako vítěz z nich vzešlo hnutí ANO, ale kvůli osobě Andreje Babiše a jeho trestnímu stíhání většina stran striktně odmítla možnost koalice, pokud Andrej Babiš ve vládě usedne.

Jako pravděpodobné se tak jevilo sestavení menšinové vlády ANO, která však bude mít problém se získáním důvěry. Dne 31. října prezident Zeman přesto pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády. Rovnou také uvedl, že v případě, že jeho vláda nezíská důvěru, jmenuje Babiše premiérem také podruhé.

Na tuto konstelaci reagoval Zeman slovy „V jisté konkrétní situaci, kdy by neprošel ani třetí pokus, tak je taková krásná věta v ústavě, která zní: Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí.“ A dodal „Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem.“ Ústava podle něj neobsahuje žádný termín, který by definoval, jak dlouho může vláda bez důvěry poslanců fungovat. „Vláda bez důvěry může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín. Václav Klaus nechal Topolánkův kabinet také vládnout několik měsíců, než získal důvěru. Nechci strašit, věřím, že vše proběhne za daleko kratší období,“ prohlásil dále.

Podle něj má o podobě vlády rozhodnout vítěz voleb. „Prezident má přispět zejména ke vzniku stabilní vlády a využít všech možností, aby zabránil předčasným volbám.“ Tento přístup byl přitom v kontrastu s jeho předchozím přístupem v případě Rusnokovy vlády i Sobotkovy vlády. V prvním případě dal Poslanecké sněmovně prakticky jen možnost rozpuštění se a vyhlášení předčasných voleb, v druhém případě byly podle něj předčasné volby jednou z možností řešení vládní krize v souvislosti s odvoláním Babiše z postu ministra financí. Naopak z hlediska neomezeného vládnutí bez důvěry byl v tomto případě konzistentní se svým předchozím přístupem k Rusnokovu kabinetu v roce 2013.

S touto možností nesouhlasil vítěz voleb Andrej Babiš. „Názor pana prezidenta respektuji, já ale touto cestou jít nechci. Nechci vyvolávat spory o interpretaci ústavy a nedokážu si představit, že by tu byla vláda bez důvěry nebo tolerance celé čtyři roky. Mým cílem je sestavit vládu odborníků a uděláme všechno pro to, aby důvěru získala hned při prvním pokusu.“ Kritiku si Zeman vysloužil také od všech ostatním stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, ty tuto možnost jednoznačně odmítly. Zároveň však uvedly, že si nepřejí předčasné volby. K odblokování situace by prý pomohlo, kdyby Zeman netrval na osobě Andreje Babiše jako premiéra. Prezidentem předestřenou možnost pak označily popření principů parlamentní demokracie. Dlouhé udržování vlády bez důvěry by podle většiny z nich bylo protiústavní.

Ústavní právníci k tomu uvedli, že vláda bez důvěry má být skutečně jen dočasná a neměla by činit žádné závažné kroky dlouhodobé povahy. S tím souhlasil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Není možné – bez jakéhokoli časového omezení nebo dokonce na čtyři roky – se smířit s existencí vlády bez důvěry, která podala demisi a která je jenom pověřená. Podle mého soudu by se proces tří pokusů opakoval a v jistém okamžiku je pak jediným řešením – když se nepodaří mít vládu s důvěrou – rozpuštění Poslanecké sněmovny a nové volby,“ uvedl.

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2293075-babis-muze-vladnout-bez-duvery-cele-ctyri-roky-naznacil-zeman-nesmyslne-rikaji

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2289292-babis-zamiri-do-lan-pro-povereni-zemanovi-predstavi-obrysy-mensinove-vlady

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2286577-ustavni-klicka-babisuv-kabinet-mohl-vest-zemi-dlouho-i-bez-ziskani-duvery

Více

38 – Listopad 2017 – Výroky na adresu Romů

Prezident Zeman se v listopadu vyjádřil ke zprávě OSN, která obsahovala doporučení pro Českou republiku na zlepšení situace lidských práv. Mezi doporučeními byla výzva ke zlepšení integrace romské menšiny do společnosti. To Zeman glosoval výrokem, že nemá cenu, aby existovala pozitivní diskriminace Romů, protože i pozitivní diskriminace je pořád diskriminací….

Uvedl také, že mezi nepřizpůsobivými občany je nejspíš 90 procent Romů.

Nepřizpůsobiví jsou podle Zemana lidé, kteří odmítnou nabízenou práci, i když jsou zdraví. „Že mezi těmi je 90 procent Romů, to je asi pravda. Ale může tam být také deset procent bílých flákačů a my k nim máme přistupovat naprosto stejně. Teprve kdybychom kteroukoli z těchto dvou skupin diskriminovali, ať už pozitivně, nebo negativně, tak porušujeme lidská práva,“ řekl prezident.

Na to zareagovala čtveřice Romů z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Zeman podle nich konstantně překračuje meze slušnosti a jeho služba státu je nekvalitní a kontraproduktivní. V otevřeném dopise napsali, že se ukázala prezidentova nekompetentnost v oblasti lidských práv. Uvedli, že „prezident země si nemůže dovolit veřejná prohlášení tohoto typu bez podložených dat a údajů. Znevažuje tím postavení jedné ze zákonem uznaných národnostních menšin a podporuje negativní postoje občanů.“ Připomněli také dřívější vyjádření Rady vlády k prezidentovým výrokům o neekonomičnosti likvidace vepřína v Letech na Písecku.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/romove-se-ohradili-proti-vyroku-milose-zemana/r~78131730c71311e79704ac1f6b220ee8/

https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/archiv_zprav/rok_2017/tiskove_zpravy/x2017_11_06_osn_jednala

Více

39 – Prosinec 2017 až červen 2018 – Udržování vládnutí první Babišovy vlády bez důvěry, role při sestavování druhé

Dne 20. a 21. října 2017 proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Jako vítěz z nich vzešlo hnutí ANO, ale kvůli osobě Andreje Babiše a jeho trestnímu stíhání většina stran striktně odmítla možnost koalice, pokud Andrej Babiš ve vládě usedne.

Pouze KSČM toleranci menšinového kabinetu za určitých podmínek připustila a SPD byla ochotna o vládě jednat. Jako pravděpodobné se tak jevilo sestavení menšinové vlády ANO, která však bude mít problém se získáním důvěry. Tu začal Babiš po úvodních rozhovorech s ostatními stranami také sestavovat. Krom ministrů ANO ze Sobotkovy vlády Babiš připustil, že možným kandidátem je také Miroslav Toman – ministr zemědělství Rusnokovy vlády. Zeman sdělil, že neočekává, že by při prvním pokusu o sestavení vlády někdo Andreje Babiše podpořil. A uvedl, že preferuje menšinový kabinet. Stabilní většinový si podle svých slov „ani nepřál“.

Dne 31. října prezident Zeman pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády (v případě vlády Bohuslava Sobotky s tím otálel přes měsíc). Spolu s tím sdělil, že i přes vyhlídky na problematické získání důvěry Sněmovny nebude po Babišovi požadovat, aby si předem pro svoji vládu zajistil důvěru. „Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše žádným takovým omezením svazovat nebudu,“ řekl k tomu. Své rozhodnutí Zeman odůvodnil čtyřmi body: „První a nejdůležitější je, že jde o vítěze voleb a to vítěze s výrazným náskokem. Druhý je, že se jedná o úspěšného podnikatele, jehož podnik platí daně v Česku. Třetí je, že jde o politika, který vybudoval silné a úspěšné politické hnutí.“ Rovnou také uvedl, že v případě, že jeho vláda nezíská důvěru, jmenuje Babiše premiérem také podruhé. Naznačil také, že podle jeho výkladu Ústavy by Babiš mohl klidně vládnout bez důvěry celé čtyři roky (k tomu viz výše).

V listopadu 2017 probíhalo sestavování vlády. Poté, co uzavřel seznam kandidátů, seznámil 28. listopadu Andrej Babiš na schůzce prezidenta Zemana se jmény jednotlivých ministrů.  5. prosince podala demisi vláda Bohuslava Sobotky a následující den, 6. prosince jmenoval Zeman Andreje Babiše novým předsedou vlády. Při té příležitosti Zeman prohlásil, že vláda bez důvěry je dle Ústavy plnohodnotnou vládou a může tak činit jakékoliv kroky včetně personálních změn. S tím však nesouhlasil například ústavní právník Jan Kysela, podle kterého by vláda bez důvěry neměla činit žádná nezvratná rozhodnutí. Celá vláda pak byla jmenována 13. prosince. Nejprve měla vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru dne 10. ledna 2018. Nikdo, ani Andrej Babiš však dopředu nepředpokládali, že by důvěru Sněmovny mohla obdržet. Miloš Zeman proto avizoval, že po podání demise pověří Babišovu vládu vládnutím až do jmenování nové vlády a slíbil Babišovi, že jej znovu pověří a poskytne mu také delší čas pro nalezení politické shody. O důvěře vládě se nakonec hlasovalo 16. ledna a dle očekávání obdržela vláda hlasy pouze 78 poslanců ANO. Proti bylo 117 poslanců a vláda tak důvěru nezískala.

Babišova vláda schválila svoji demisi 17. ledna a Miloš Zeman ji přijal 24. ledna 2018. Okamžitě také pověřil Andreje Babiše sestavením vlády nové. Řekl k tomu, že pokud nebude znovu zvolen do funkce prezidenta (na začátku roku 2018 Zeman ve volbách obhajoval svůj mandát), Andrej Babiš mu před svým druhým jmenováním premiérem nemusí přinést 101 podpisů poslanců. Tedy původně požadovanou záruku, že má jeho nová vláda šanci získat ve sněmovně důvěru. „Nemohu vyloučit své nezvolení. V takovém případě dodržím svůj slib a jmenuji Andreje Babiše premiérem v průběhu února. A protože to bude krátká doba na získání potřebného počtu hlasů, nebudu na této podmínce trvat,“ uvedl Zeman s tím, že chce jinak dát Babišovi dostatečný čas pro vyjednávání. „Ať už prezidentské volby dopadnou jakkoli, pan Drahoš nebude mít příležitost pověřit nebo nepověřit pana Babiše druhým pokusem, protože do 8. března stále platí můj prezidentský mandát,“ řekl Zeman. Třetí pokus by podle čl. 68 odst. 4 měl předseda Poslanecké sněmovny Vondráček za ANO.

Po obhájení prezidentského mandátu Miloš Zeman na začátku února prohlásil, že na 101 podpisech poslanců, kteří by podporovali vládu, již pro jmenování druhé vlády Andreje Babiše netrvá. Prohlásil také, že Babiš má časově neomezenou dobu na jednání o nové vládě. ANO nakonec utvořilo koaliční vládu s ČSSD, která o vstupu do vlády rozhodla ve vnitrostranickém referendu. Hnutí ANO obsadilo v kabinetu deset křesel, pět přepustilo nominantům ČSSD. Protože by ale obě uskupení měla v dolní komoře pouhých 93 z 200 hlasů, opírá se nakonec nová vláda o podporu KSČM (komunističtí poslanci hlasovali pro podporu vládě).

První vláda Andreje Babiše vládla celých 153 dní v demisi (demisi podala 24. ledna 2018 a v úřadu skončila 27. června 2018). Celkově bez důvěry od okamžiku svého jmenování vládla 195 dní. Například odborník na ústavní právo prof. Kysela k tomu upozorňoval, že celý proces trvá s ohledem na čtyřleté volební období sněmovny velice dlouho. Navíc prezident Zeman už dopředu avizoval, že oba své pokusy svěří Andreji Babišovi. „To jsou neuralgické body, které mohou vytvářet určité pochybnosti, protože takhle by to asi úplně probíhat nemělo,“ uvedl k tomu.

Andrej Babiš nejprve ohlásil, že nový kabinet s důvěrou bude již na jaře 2018, poté, že do konce června 2018. Druhá Babišova vláda byla nakonec jmenována 27. června 2018. Důvěru pak získala vláda 11. července přibližně hodinu po půlnoci, přičemž samotné jednání trvalo 15 hodin. Česká republika se dočkala vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny 264 dní po volbách. Byl tak překonán předchozí rekord Mirka Topolánka. Tehdy Česká republika na vládu s důvěrou po volbách čekala 230 dní. Bez důvěry a v demisi vládla déle pouze vláda Jiřího Rusnoka – v demisi celých 169 dní. I v jejím případě na této skutečnosti měl velký podíl právě prezident Miloš Zeman. Vláda v demisi by přitom měla existovat po co nejkratší dobu a v historii České republiky (s výjimkou právě Rusnokovy, první Babišovy a první Topolánkovy vlády) tomu také tak zpravidla bylo.

Když v listopadu 2018 propukla kauza Babiše ml. a jeho pobytu na Krymu, skloňoval se ve veřejném prostoru opakovaně pád vlády. Prezident Zeman prohlásil, že pokud by se tak stalo, Andreje Babiše by sestavením vlády pověřil znovu.

 

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2289199-babis-predstavi-prezidentovi-prvni-jmena-noveho-kabinetu-tok-brabec-pelikan-slechtova

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-blesk-lany-miroslav-poche-vlada-andreje-babise-cssd-hnuti-ano_1806241124_haf

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlada-cr-andrej-babis-duvera-2018_1807110800_ako

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2293075-babis-muze-vladnout-bez-duvery-cele-ctyri-roky-naznacil-zeman-nesmyslne-rikaji

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2289292-babis-zamiri-do-lan-pro-povereni-zemanovi-predstavi-obrysy-mensinove-vlady

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2501239-228-dni-od-voleb-babis-bude-podruhe-jmenovan-premierem-koalici-porad-nema-jistou

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hlasovani-duvera-vlada-druha-andrej-babis-ano-cssd-kscm-poslanecka-snemovna.A180712_093406_domaci_ane

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2656457-babis-prijel-za-zemanem-proberou-vladni-krizi

https://www.lidovky.cz/domov/babis-seznami-zemana-se-slozenim-sve-chystane-vlady.A171128_100441_ln_domov_ELE

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/novym-predsedou-vlady-byl-jmenovan-andrej-babis-161935/

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/prezident-milos-zeman-jmenoval-vladu-premiera-andreje-babise-162087/

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2357074-babisova-vlada-si-jde-rict-o-duveru-kterou-ji-nikdo-nechce-dat

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/premier-andrej-babis-neduvera-poslanecka-snemovna-mensinova-vlada-demise-hnuti_1801161555_haf

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2364091-den-po-neduvere-babisuv-kabinet-podava-demisi

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2370775-zeman-prijme-demisi-babisovy-vlady-a-hned-mu-da-druhy-pokus

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2370775-zeman-prijme-demisi-babisovy-vlady-a-hned-mu-da-druhy-pokus

https://www.novinky.cz/domaci/462876-zeman-uz-netrva-na-101-staci-mu-vetsina-pritomnych-rekl-babis.html

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-vlada-bez-duvery-andrej-babis_1712072116_ako

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vlada-bez-duvery-nema-mandat-obcanu-od-toho-je-snemovna-mysl/r~52528a74dc2311e7ad1e0cc47ab5f122/

Více

40 – Leden 2018 – Jmenování nových rektorů vysokých škol

Prezidentská kancelář nechala jmenování nových rektorů na poslední chvíli. Oficiálně byli jmenováni prezidentem 29. ledna, ačkoliv jedenácti ze dvanácti nových rektorů začínalo funkční období již 1. února.

Předání jmenovacích listin 30. ledna navíc provázely zmatky. Rektoři byli nejprve telefonicky pozváni na slavnostní ceremoniál na Pražský hrad a následně bylo místo akce změněno. Necelý den před ceremoniálem se například nový rektor České zemědělské univerzity telefonicky dozvěděl, že ceremoniál na Pražském hradě byl zrušen. Že se ceremoniál bude konat v Karolinu na Univerzitě Karlově, pak zjistil až ze sdělovacích prostředků. Způsob komunikace Hradu kritizovala také nová rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Ta uvedla, že o zrušení ceremoniálu na Pražském hradě se dozvěděla telefonicky pět nebo šest dní před samotnou akcí. O novém místu konání se však dozvěděla rovněž z tisku.

Mluvčí prezidenta k incidentu uvedl, že Hrad žádný ceremoniál neavizoval. Dodal také, že dekrety rektorům předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi, Robert Plaga. Rektor Mikuláš Bek to okomentoval slovy „Dosud bylo předání jmenovacího dekretu rektorovi ministrem namísto prezidenta výjimečným privilegiem pro jeho kritiky. Dneškem se to očividně stává standardem vztahů univerzit a prezidenta ve druhém prezidentském období.“ Rektoři vysokých škol mají s prezidentem dlouhodobě napjaté vztahy, například z důvodu Zemanova přístupu ke svým kritikům z jejich řad.

Prezident jmenuje rektory podle § 10 odst. 2 zákona č. 111/1998, o vysokých školách.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rektori-vysokych-skol-univerzita-milos-zeman-tomas-zima-karolinum-ceremonial_1801301153_haf

Více

41 – Březen 2018 – Zasahování do případu vydání údajného ruského hackera Nikulina

Prezident Zeman a jeho okolí se velmi aktivně angažovali v případu Jevgenije Nikulina – pravděpodobného ruského hackera, který v USA čelí řadě závažných obvinění a není ani vyloučeno, že by mohl hrát roli při vyšetřování ruského zásahu do amerických prezidentských voleb.

Nikulin byl na základě zatykače ze strany USA v České republice zadržen a držen od října 2016 ve vazbě. Záhy o jeho vydání požádala také Ruská federace, avšak případ, pro který jej stíhala, byl mnohem méně závažný a podle právního řádu České republiky již možná také promlčený. Nikulin se vydání do USA bránil všemi dostupnými prostředky. Možnost jeho vydání byla rozporována před soudy, avšak Ústavní soud s konečnou platností dne 28. března 2018 potvrdil možnost jeho vydání do USA a také do Ruska. Poté, co nejprve Ministerstvo vnitra a poté Městský soud v Praze zamítl také jeho žádost o azyl, tak bylo na rozhodnutí ministra spravedlnosti, zda a komu Jevgenije Nikulina vydá. Ministr Robert Pelikán se rozhodl vydat Nikulina do USA a ten byl v noci na pátek 30. března 2018 skutečně vydán.

Proti vydání Jevgenije Nikulina do USA se dlouhodobě stavěl prezident Miloš Zeman a jeho spolupracovníci. Prezident tak dvakrát, a jeho kancléř jednou, žádali ministra spravedlnosti, aby byl údajný hacker vydán do Ruské federace namísto do USA. Kancléř Mynář se také v lednu 2018 s advokátem Jevgenije Nikulina, Martinem Sadílkem, sešel. Není tedy pochyb o snahách Hradu ovlivnit proces vydání Jevgenije Nikulina a zasahovat do řízení i skrze pravděpodobnou koordinaci s Nikulinovým právním zástupcem.

Problematické je také jednání osob v okolí prezidenta republiky v návaznosti na vydání Nikulina do USA. Kancléř Vratislav Mynář se okamžitě vyjádřil, že je rozhodnutí nezákonné a zpochybnil celý proces. Uvedl: „Nechci spekulovat. Jestli je pravdou, že speciální letadlo pro odvoz pana Nikulina přistálo v sobotu a rozhodnutí Ústavního soudu přišlo v úterý, zavání to tím, že to všechno bylo připraveno a plánováno. Nechci nikoho nařknout, ale nevím, jestli potom opravdu můžeme mluvit o právu. Co k tomu pana ministra vedlo, to jsou otázky na pana ministra a na vládu.“ Dále také uvedl: „Na mě je těch náhod nějak moc. Přijede třetí nejvýznamnější politik Spojených států amerických, je tady letadlo na převoz vězňů, Ústavní soud rozhodne v úterý a rozhodnutí pana ministra a celá ta akce proběhne v nočních hodinách.“ Připomněl tak předchozí návštěvu Paula Ryana, někdejšího Mluvčího Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, zpochybnil krok a motivy ministra spravedlnosti a svým prohlášením vyjádřil nedůvěru ke stavu právního státu v ČR.

Mluvčí prezidenta republiky také celou dobu aktivně přispíval svými vyjádřeními ke zpochybňování celé záležitosti. Již jen samotná aktivita a četnost prohlášení hradních představitelů svědčí o důležitosti a citlivosti celé záležitosti pro prezidenta a jeho okolí. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra také potvrdil, že kancléř Mynář mu ohledně Nikulinova vydání telefonoval. „Pan Mynář mi volal až ve chvíli, kdy, pokud už pan Nikulin nebyl v Americe, tak byl někde nad oceánem – tedy v době, kdy už bylo dávno rozhodnuto. Jen se mě ptal, zda je pravda, že odcestoval,“ uvedl v reakci na dotaz, zda zaznamenal tlaky z Hradu na rozhodnutí v této věci.

Zeman nejprve přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že extradici provázel „netradiční postup“. Následně si Kancelář prezidenta republiky nechala ve věci zpracovat odbornou právní analýzu profesorem Alešem Gerlochem s cílem dokázat, že jednání ministra bylo nezákonné. S jakým cílem a jak s ní plánovala naložit, to však není jasné.

K celé kauze se odstupem času v rozhovoru z ledna 2019 vyjádřil také sám Pelikán. Podle něj jeho rozhodování o vydání vůbec nebylo složité. „Protože bylo naprosto jasné, že Nikulin musí být vydán do USA. Věděl jsem, že to bude mít následky, že si podepisuji konec ve vládě. Že ministrem mne prezident už nikdy nejmenuje. Ale to mi až tak nevadilo, protože dozrávalo mé rozhodnutí odejít z politiky kvůli situaci ve straně,“ uvedl. Na dotaz, jak jej prezident Zeman přesvědčoval k vydání Nikulina do Ruska, odvětil „Tak po carsku. Argumentoval tím, že se potkal s Putinem a žádal ho, aby zajistil propuštění nějakého člověka na Ukrajině. A Putin že chce zase za to Nikulina. A že už Putin zajistil, že se vězeň na Ukrajině propustí a teď by to chtělo toho Nikulina… No jako kdyby se s těmi lidmi obchodovalo jako s nějakým zbožím.“ Vyjádřil se také ke schůzkám s kancléřem Mynářem, ten na schůzku s ním přinesl také údajný dopis Nikulinovy matky. Jeho věrohodnost ale Pelikán zpochybnil. Uvedl také, že s vydáním Nikulina do USA spěchal také proto, že se obával o výsledek. Nechtěl také, aby v momentu odjezdu Nikulina ze země o tom kdokoliv věděl. K tomu dodal „Bál jsem se, že by se druhé straně mohlo podařit celou věc na poslední chvíli zmařit.“ Na závěr dodal: „Kdybych měl nějaké dobré důvody pro obě řešení a rozhodoval se mezi nimi, tak mne možná mohli ovlivnit. Ale když máte dobré důvody jen pro jedno řešení, tak to se nedá nic dělat.“

O tom, že by Pelikán měl z vlády určitě odejít a v nové Babišově vládě již nepokračovat, mluvil Miloš Zeman následně veřejně.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vratislav-mynar-bezpecnostni-proverka-narodni-bezpecnostni-urad-libor-vavra_1901251552_ako

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hrad-vydani-extradice-nikulin-usa-prezident-zeman-rudolf-jindrak.A180404_155344_domaci_jkk

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/robert-pelikan-rozhovor-vydani-nikulina-do-usa/r~f15601c620a811e99d3cac1f6b220ee8/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nikulin-prazsky-hrad-milos-zeman-vydani-usa-rusko-ministr-pelikan-kasacni_1805250835_kno

https://www.lidovky.cz/domov/favorit-na-ustavni-soud-gerloch-psal-posudky-ve-prospech-zemana-ale-ted-jde-proti-nemu.A190212_110135_ln_domov_jho

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2436175-nikulin-u-soudu-v-usa-rekl-ze-se-citi-byt-nevinen

https://zpravy.idnes.cz/jevgenij-nikulin-prehled-kauzy-hlavni-udalosti-hacker-rusko-usa-ceska-republika-gf8-/domaci.aspx?c=A180330_152702_zahranicni_amu

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pelikan-zadost-usa-o-vydani-nikulina-byla-duvodnejsi-prodluz/r~20b2777a342c11e883510cc47ab5f122/

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2435512-cesko-vydalo-udajneho-ruskeho-hackera-nikulina-do-usa

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jevgenij-nikulin-hacker-rusko-usa-soud-azyl_1803161323_haf

https://www.respekt.cz/politika/respekt-hacker-nikulin-byl-jiz-vydan-do-usa

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2435512-cesko-vydalo-udajneho-ruskeho-hackera-nikulina-do-usa

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mynar-tajna-schuzka-s-advokatem-hackera-nikulina_1803301430_miz

http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/nahod-u-vydani-nikulina-je-moc-rika-mynar-pelikan-pry-zaradil-pravni-system-na-uroven-bangladese-1345136

https://www.lidovky.cz/domov/koncit-by-meli-az-pravomocne-odsouzeni-clenove-vlady-mini-zeman.A180424_211933_ln_domov_ele

Více

42 – Březen až květen 2018 – Výroky prezidenta k výskytu a vývoji jedu novičoku na území ČR, reakce na kauzu agenta Skripala

V březnu spáchali ruští agenti (podle všech západních zpravodajských služeb se již jedná o potvrzený fakt) útok na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v britském Salisbury, kde od roku 2010 žili.

Skutečnost, že za útokem stojí s nejvyšší pravděpodobností právě Rusové, sdělila britská premiérka Theresa Mayová poslancům dne 12. března. K tomuto tvrzení se přidávala souhlasná stanoviska ostatních politiků a také jednoho z hlavních tvůrců novičoku Mirzajanova. 14. března pak Spojené království oznámilo, že v reakci vyhostí 23 ruských diplomatů a zruší veškeré naplánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni. 17. března oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí, že Česká republika, Slovensko, Velká Británie, Švédsko a možná také USA provádějí od konce 90. let intenzivní výzkum látek podobných novičoku.

Český ministr zahraničí Martin Stropnický se proti tomuto nařčení Moskvy ohradil. Rusko podle něj manipulovalo informacemi. Připomněl, že zmínka o údajném původu plynu se už v předchozích dnech objevila na dezinformačním serveru Sputnik. Stropnický rovněž garantoval, že na území České republiky se nenachází žádné zbraně podobné látce novičok, ať už starší nebo nové generace. Předvolal si také ruského velvyslance k podání vysvětlení. Náměstek ruského ministra zahraničí na odmítavé reakce odvětil, že nehledě na bouřlivé reakce jsou jmenované země schopny provádět výzkum a vyvíjet a syntetizovat podobné látky. Že by Česká republika disponovala látkou novičok popřela také ministryně obrany Karla Šlechtová. Ředitel Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslav Šafář uvedl, že otravné látky se v České republice vyrábějí výhradně pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností. Pokud se vůbec nějaké připraví, tak pouze v malém množství v řádu gramů, zdůraznil.

Po schůzce s ruským velvyslancem 21. března pak ministr Stropnický uvedl „Ruský velvyslanec opakoval, že my jsme ti, kdo se v chemii vyzná a podle jejich zdrojů s chemickými látkami pracujeme. To je sice pravda, avšak Česká republika nepracuje s jedovatými látkami. Jedná se pouze o vytváření protilátek na ochranu a obranu proti jejich bojovému použití.“ 21. března přitom Rusko opět v oficiálním dokumentu ministerstva zahraničních věcí zařadilo Českou republiku mezi země, které pracovaly na vývoji novičoku. V dokumentu, který rozeslali ostatním ambasádám, stálo „Je zapotřebí objasnit, proč v ‚případu Skripalových‘ obvinili absolutně neodůvodněně Rusko, když vývoj (látky) pod západním kódovým označením ‚novičok‘ probíhal ve Velké Británii, USA, Švédsku a České republice. Výsledky, jichž tyto země při vytváření nových otravných látek tohoto typu dosáhly, jsou uvedeny ve víc než 200 otevřených zdrojích zemí NATO.“

22. března Evropská unie na svém summitu odsouhlasila, že za útoky v Salisbury je odpovědné Rusko. Země NATO se ke konci března rozhodly ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů – celkem jich bylo vypovězeno přes 150. K tomuto kroku se chtěl připojit také premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman s tím naopak veřejně nesouhlasil. „Počkal bych, až Británie nabídne nějaké konkrétní důkazy,“ řekl k tomu v médiích a zpochybnil zároveň, že by již v roce 2006 byl Alexandr Litviněnko otráven poloniem bývalými agenty KGB. Nakonec 26. března premiér Babiš oznámil, že ČR vyhostí tři ruské diplomaty na výraz solidarity s Británií. „Rusové překročili veškeré hranice, když řekli, že jedovatá látka novičok mohla pocházet od nás. Je to naprostá lež, my to tvrzení zásadně odmítáme od samého začátku,“ dodal.

Ten samý den, 26. března, uložil prezident Zeman na schůzce v Lánech řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi, aby BIS zjistila, zda se na území České republiky nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn novičok, ať už v průmyslových nebo vědeckotechnických zařízeních. Informoval o tom veřejně jeho mluvčí. Za zveřejnění této skutečnosti na prezidenta zamířila kritika řady politiků a senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jednalo se podle nich o podkopání pozice a tvrzení vlády, která vývoj jedu novičok v ČR striktně odmítla. Objevovala se také kritika, že se tímto krokem Zeman zastává Ruska. Na schůzce s Koudelkou navíc byla přítomna také ministryně obrany Šlechtová, která prezidenta seznámila se zjištěními v této věci.

K odmítavým reakcím se zovu vyjádřila mluvčí ministerstva zahraničních věcí Ruska, která uvedla, že Česko provádělo výzkumy v oblasti protichemické obrany v rámci Varšavské smlouvy. „Ve všech médiích jsou zprávy na toto téma, praví se tam, že po rozpadu Smlouvy se český vědecký potenciál v této oblasti hodil novým západním partnerům, NATO ho zdědilo.“ To nezůstalo bez odezvy. „Nejsem typ člověka, který by se ureagoval na všechny výroky. Není to banální výrok, ale to podstatné je, že jsme to na úrovni premiéra i mojí striktně odmítli,“ reagoval na tyto výroky po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem ministr zahraničních věcí Martin Stropnický.

Na konci dubna pak BIS předala prezidentovi vypracovanou zprávu. „BIS úkol splnila a bude v zadaném termínu předán panu prezidentovi. Vzhledem k tomu, že zpráva je klasifikována, tedy v režimu utajení, nemůžeme její obsah jakkoliv komentovat,“ uvedl k tomu mluvčí BIS Šticha. Mluvčí prezidenta sdělil, že prezident se k věci v pravý čas vyjádří.

3. května prezident Zeman v soukromoprávní TV Barrandov o obsahu zprávy promluvil. „Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství a poté zničen. Víme kdy a víme kde to bylo… Je pokrytectví předstírat, že se nic takového nedělo,“ prohlásil. Zemanovi podle jeho slov nevadí, že se tak dělo, za pokrytecké považuje předstírat, jako by se nic takového nedělo. „Lžeme si do vlastní kapsy,“ dodal. Vycházel přitom ze zprávy Vojenského zpravodajství, podle které nervově-paralytická látka označovaná jako A230, kterou pro účely testování vyráběl Vojenský výzkumný ústav v Brně, je novičok. Civilní Bezpečnostní informační služba (BIS) naopak dospěla k závěru, že tento plyn není novičok, uvedl dále Zeman. Po prostudování zpráv obou tajných služeb se prezident přiklonil k názoru vojenských zpravodajců. Zpráva BIS, kterou prezident koncem dubna obdržel, podle něj nebyla přísně tajná, tajná, ba ani důvěrná, a proto z ní může citovat. To je však v rozporu s vyjádřením mluvčího BIS i následným vyjádřením například ministryně Šlechtové. Stejný byl také případ zprávy Vojenského zpravodajství.

Ze zjištění tajné služby podle Zemana vyplývá, že v listopadu minulého roku byl ve Výzkumném vojenském ústavu v Brně testován nervově-paralytický jed označovaný jako A230. Česká armádní tajná služba tuto látku explicitně podle prezidenta označila za novičok, zatímco BIS, odborníci na jadernou bezpečnost či armádu tvrdí, že novičok, kterým byl otráven Skripal, je až jed s označením A234. Množství jedu vyrobeného v brněnském ústavu bylo poměrně malé, po testování byl zničen, dodal Zeman.

Ministryně obrany Karla Šlechtová k tomu uvedla: „ČR se zabývá výhradně ochranou proti těmto látkám, a pokud se testují, hned poté jsou zničeny. Na území ČR nyní žádný novičok není.“

„Zpráva je v režimu „vyhrazené“,“ potvrdil následně mluvčí BIS Ladislav Šticha a zdůraznil, že tedy jde o utajovanou informaci, kterou z podstaty není možné veřejně prezentovat a mluvit o ní. Na její vyzrazení hledí zákon jako na trestný čin, za který hrozí až tři roky vězení nebo zákaz činnosti, vysvětlil dále Šticha. „Vyhrazené“ je sice nejnižším ze čtyř stupňů utajení, to ale nic nemění na tom, že ani takto klasifikované informace nelze zveřejňovat. „Každý je pořád klasifikovaná informace a s každým z nich se samozřejmě musí zacházet jako s utajovanou informací, jak to zákon popisuje,“ upozornil.

Na prezidentovo vystoupení obratem zareagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí. Podle ní jsou informace jasným důkazem lží britské premiérky Theresy Mayové, která tvrdila, že byl jed vyráběn pouze v Rusku a pouze to je zodpovědné za otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Podle pozdějšího prohlášení mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina výroky ilustrují neudržitelnost stanoviska Londýna, který z otravy obviňuje Rusko.

Ministryně obrany Karla Šlechtová v reakci na vývoj uvedla, že příprava látky novičok pro laboratorní testy není považována za výrobu ani skladování. „Jakákoliv příprava formou mikrosyntézy pro následnou analýzu není výrobou,“ uvedla. Dodala také, že mezi vojenským zpravodajstvím i jaderným úřadem panuje v otázce údajné výroby novičoku shoda. Že se látka typu novičok v Česku se nevyráběla, nevyvíjela, ani neskladovala, uvedl znovu po setkání s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou a šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem také premiér Andrej Babiš. Po vyslechnutí utajovaných informací od zástupců Ministerstva obrnay, Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství konstatoval senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, že prezident Zeman sdělil nepravdivé informace a navíc zveřejněním dalších zpravodajských informací v režimu utajení ohrozil bezpečnostní zájmy České republiky. Experti zároveň poukázali na skutečnost, že prezident svými výroky prozradil potenciálním útočníkům, proti jakým jedům se Česká republika umí bránit.

Podle § 4 písm. d) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, jsou utajované informace „Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.“ Na případy úmyslného vyzrazení utajované informace se aplikuje ustanovení o trestném činu „ohrožení utajované informace“ podle § 317 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Ten ve své prvním odstavci stanoví: „Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ Jedná se tak ze strany prezidenta o pravděpodobné naplnění skutkové podstaty trestného činu. Jak však stanoví čl. 65 odst. 1 Ústavy, „Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.“ Podle odst. 2 je pouze možné podat ústavní žalobu na prezidenta pro velezradu nebo hrubé porušení Ústavy.

ZDROJE:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2416630-pokus-o-vrazdu-skripala-a-jeho-dcery-sponzorovalo-rusko-mini-britsky-poslanec

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-jed-novicok-cesko.A180322_063229_zahranicni_bur

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zjistete-jestli-se-na-uzemi-ceska-vyvijel-jed-novicok-naridi/r~30502674310611e894960cc47ab5f122/

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/novicok-rusko-obvineni-cesko-cr.A180329_155107_zahranicni_hm1 ;

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-vyhosteni-britanie-diplomate.A180317_092115_zahranicni_ert

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ministr-zahranici-martin-stropnicky-komentar-velvyslanec-novicok-sergej-skripal.A180321_125640_domaci_jn

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bis-bude-na-zadani-zemana-patrat-po-novicoku-v-cesku/1602469

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zjistete-jestli-se-na-uzemi-ceska-vyvijel-jed-novicok-naridi/r~30502674310611e894960cc47ab5f122/

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-bis-poveril-patrani-jed-novicok-rusko.A180326_170455_domaci_pmk

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/bis-novicok-milos-zeman-zprava_1804261643_pj

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zeman-v-cr-se-v-malem-vyrabel-a-testoval-novicok-pak-byl-znicen/1617153

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mios-zeman-novicok-sergej-skripal-bezpecnostni-informacni-sluzba.A180503_182619_domaci_nub

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-vyzradil-utajenou-informaci-potvrdila-bis-beznemu-clov/r~ea5e41864f9c11e8aca5ac1f6b220ee8/

https://www.lidovky.cz/domov/kreml-reaguje-na-zemanovo-tvrzeni-o-novicoku-je-to-pry-dukaz-ze-mayova-lze.A180504_082512_ln_domov_lar

https://www.lidovky.cz/domov/nemuzeme-zadat-ani-vysvetleni-zemana-nelze-za-vyzrazeni-utajovane-zpravy-bis-postihnout.A180510_163148_ln_domov_ele

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-novicok-ceska-republika-bezpecnost-senatni-vybor_1805161237_dp

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-prozradil-kremlu-i-teroristum-proti-jakym-jedum-se-ces/r~1bdd43444fb411e8ac3d0cc47ab5f122/?redirected=1526736918

Více

43 – Duben 2018 – Usnesení senátního zahraničního výboru k angažmá prezidenta v kauzách Nikulin a novičok

Na angažmá prezidenta Zemana v případu hackera Jevgenije Nikulina a na zveřejnění informací o zaúkolování BIS pátráním po jedu novičok na území České republiky zareagoval svým odsuzujícím usnesením senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Konkrétně odsoudil veřejné prohlášení o úkolování BIS s tím, že zveřejnění pověření BIS k jakémukoliv úkolu prakticky znemožňuje splnění takového úkolu. Proto uvedl, že jej chápe jako zpochybňování zahraničně-politické orientace ČR, zpochybňování jejích spojenců a napomáhá k podpoře obvinění ze strany Ruska.

V případu Jevgenije Nikulina odsoudil zasahování prezidenta do tohoto případu a konstatoval, že nepovažuje za přípustné, aby z důvodu obhajoby zájmů Ruska prezident zpochybňoval kroky vlády a zákonnost právních procesů. Uvedl také, že toto jednání ohrožuje postavení ČR v rámci jejích bezpečnostních struktur a důvěru v její právní stát. Na závěr usnesení výbor konstatoval, že v tímto vyvrcholil dlouhodobý trend, kdy prezident obhajuje ekonomické a mocenské zájmy států, ke kterým nemá ČR spojenecké vazby, a které jsou v její neprospěch. Konstatoval také, že v upřednostňování této osobní agendy prezidenta republiky spatřuje bezpečnostní a zahraničněpolitické riziko a vyzval prezidenta, aby respektoval Ústavou stanovené pravomoci a dalšího podobného jednání se zdržel.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/senat-milos-zeman-vyroky-novicok-nikulin_1804031625_kno

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-senatni-bezpecnosti-vybor-bis-jed-novicok-nikulin.A180403_152529_domaci_dtt

Více

44 – Květen 2018 – Usnesení senátního zahraničního výboru k prezidentovu vyzrazení utajovaných skutečností ze zpráv zpravodajských služeb v kauze novičok

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vydal odsuzující usnesení také k případu prezidentova vyzrazení utajovaných informací ze zpráv BIS a Vojenského zpravodajství v kauze novičok.

Senátoři mají ze zákona přístup k utajovaným informacím a tedy mohli celou záležitost informovaně posoudit.

Výbor ve svém usnesení vzal na vědomí informace předložené Ministerstvem obrany, Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím o výskytu látky novičok v České republice. V návaznosti na získání těchto informací konstatoval, že se zprávy českých zpravodajských služeb shodují v tom, že v České republice nebyla vyráběna, ani skladována látka typu novičok. Dále konstatovali, že prezident republiky sdělil veřejnosti nepravdivé informace o jedu novičok v České republice a že zveřejněním dalších zpravodajských informací v klasifikovaném režimu ohrozil bezpečnostní zájmy státu.

Ministerstvo obrany již dříve uvedlo, že látky typu nervového jedu Novičok se v Česku syntetizují pro účely protichemické obrany, ale pouze v mikroskopickém množství. Podle ministerstva zahraničí se navíc v ČR netestovala látka, kterou byl otráven Skripal. To, že se v ČR látka novičok nevyráběla a ani neskladovala, ve svém usnesení potvrdil také zahraniční výbor Poslanecké sněmovny.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-novicok-ceska-republika-bezpecnost-senatni-vybor_1805161237_dp

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-nemluvil-pravdu-o-novicoku-ohrozil-bezpecnostni-zajmy/r~76af8c4a58f711e8b8310cc47ab5f122/

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2480788-senat-zeman-rikal-nepravdu-o-novicoku-a-ohrozil-bezpecnost-republiky

https://www.lidovky.cz/domov/vyjadreni-nebezpecne-pro-nasi-zemi-senatori-se-chteji-zabyvat-vyroky-zemana-o-novicoku.A180504_161451_ln_domov_mber

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/novicok-snemovna-zahranicni-vybor-slechtova.A180510_114346_domaci_kop

Více

45 – Květen 2018 – Prezident odmítl povýšit ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku

Prezident na Pražském hradě jmenoval a povyšoval generály. I přesto, že jej navrhla vláda, odmítl generálem jmenovat ředitele Bezpečnostní a informační služby Michala Koudelku.

Ten pracoval pro tajnou službu od roku 1992 a před nástupem do čela BIS byl deset let ředitelem odboru kontrašpionáže, kde se zaměřoval na aktivity agentů cizích mocností, převážně Ruska.

Server Aktuálně.cz k tomu s odkazem na své zdroje uvedl, že Koudelka nebyl jmenován mimo jiné kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Spojeném Království. Ve zprávě tajná služba zjistila a uvedla, že se látka v Česku nevyrábí, ačkoli Rusko i Zeman tvrdili opak. Důvodem nejmenování Koudelky bylo podle serveru také vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali před vyhoštěním pod diplomatickým krytím, a Zemanova nespokojenost s prací BIS. Dalším důvodem byla podle zdrojů serveru z Hradu a Úřadu vlády role BIS při následném vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali pod diplomatickým krytím.

Povýšit odmítl rovněž zástupce velitele pozemních sil Petra Procházku. Podle tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO) si o něm chtěl zjistit bližší informace.

ZDROJE:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prezident-zeman-jmenovani-general-koudelka-prochazka.A180508_143232_domaci_jkk

https://archiv.ihned.cz/c1-66131800-zeman-jmenoval-nove-generaly-dva-muze-povysit-odmitl-je-mezi-nimi-i-sef-bis-koudelka

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zeman-jmenoval-sest-generalu-dva-navrhovane-vladou-nepovysil/1618685

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/nedostal-pozvanku-zeman-odmitl-jmenovat-sefa-bis-generalem-i/r~8366c3c451e311e8b8310cc47ab5f122/

https://domaci.ihned.cz/c1-66131230-zeman-odmitl-jmenovat-sefa-bis-generalem-neposlal-mu-pozvanku-na-hrad

Více

46 – Květen 2018 – Výzva ke zrušení Senátu

Při dalším ze svých setkání s občany se prezident opětovně vyjadřoval k Senátu.

„Můj názor na Senát je krajně kritický. Senátoři to vědí a dělají všechno pro to, aby mi to vrátili různými usneseními. Ale bez ohledu na to, jak ta usnesení dopadnou, položme si otázku: Potřebujeme Senát jako odkladiště vysloužilých politiků? Potřebujeme ho jako nejdražší cestovní kancelář v České republice?“ Přidal tak další do své sbírky výroků o Horní komoře Parlamentu, o které opakovaně tvrdí, že je zbytečná a měla by se zrušit. Tentokrát v reakci na nedávná usnesení senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Svůj názor pak Zeman podpořil příkladem. „Jednou se naši senátoři vydali do Austrálie, a když tam dorazili, tak zjistili, že tam Senát neexistuje,“ řekl. Jenže australský parlament je dvoukomorový a Senát jako horní komoru tedy má.

Senát Parlamentu České republiky je dle čl. 65 odst. 2 Ústavy jediným orgánem, který může na hlavu státu podat ústavní žalobu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-oznacil-australii-za-zemi-bez-senatu-i-kdyz-ho-ma-bonm/r~b74fab5a59ff11e8b8310cc47ab5f122/

Více

47 – Květen až říjen 2018 – Prezident odmítá jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí

Na jaře 2018 se pomalu začala tvořit koalice ČSSD a ANO s podporou KSČM. Než však byla 27. června jmenována druhá vláda Andreje Babiše a než ČSSD ve svém vnitrostranickém referendu schválila 15. června účast strany ve vládě, od samého počátku jejího formování ohrožoval vládu spor o post ministra zahraničních věcí.

Ten již před oficiálním představením kandidátů ČSSD na ministerské funkce prohlásil, že europoslance Miroslava Pocheho nebude akceptovat. „Pan Poche je člověk, který výrazně vystupoval ve prospěch migračních kvót, a jeho zaměření by tedy bylo v rozporu s oficiální zahraniční politikou nové vlády,“ řekl k tomu. Zeman mu krom toho vyčítal také to, že zpochybňuje proizraelskou politiku, což označil spolu s odmítáním migračních kvót za dvě základní orientace zahraniční politiky. Poche před prezidentskými volbami také podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Následně 18. května vedení ČSSD schválilo své kandidáty na ministry včetně Pocheho. Hamáček uvedl, že o něm chce s prezidentem nadále mluvit. Řekl, že i v minulosti měl prezident jiné názory na obsazení prezidentských postů a vždy se to podařilo vyřešit. Poche následně prezidenta požádal o schůzku, kde by mu vysvětlil své priority. Z prezidentova přístupu však bylo zřejmé, a veřejně se o tom také mluvilo, že by si Miloš Zeman přál někoho, kdo by mu více vyhovoval. Pravděpodobně s cílem mít větší vliv na zahraniční politiku státu, kterou se snažil dlouhodobě ovlivňovat.

Po vnitrostranickém referendu, kterým si ČSSD schválila účast ve vládě, se problém vystupňoval. Pocheho totiž odmítala jak KSČM, tak nadále i Zeman. Ten také 16. června oznámil skrze svého mluvčího, že Pocheho ministrem nikdy nejmenuje. V důsledku tohoto přístupu Andrej Babiš Pocheho vybídl, aby se zachoval státotvorně a o funkci neusiloval. Hamáček odvětil, že na personálních návrzích ČSSD trvá. Sociální demokraté argumentovali v souvislosti s Pochem textem Ústavy a vzájemnou dohodou ČSSD a ANO respektovat personální nominace druhého subjektu. Ústava podle nich nepřipouští, aby hlava státu premiérovy nominace odmítala. Někteří členové ČSSD proto navrhovali, aby případně Babiš podal na Zemana kompetenční žalobu u Ústavního soudu. Babiš však v ten samý den (16. června) v rozhovoru pro Právo sdělil, že nehodlá Pocheho do funkce navrhnout. Zdůvodnil to rozpornými představami o migraci i nesouhlasem prezidenta a komunistů. Hájil to slovy, že „musel zasáhnout“. Později však naopak potvrdil, že všechny nominace ČSSD do vlády akceptuje.

Babiš následně 17. června vyrazil za Zemanem do Lán, kde jej informoval o jménech, která na ministry navrhují ANO a ČSSD. Jednalo se však jen o informaci, nikoliv návrh ministerského předsedy na jmenování ministrů ve smyslu Ústavy. Na této schůzce Zeman Babiše informoval, že začne přijímat dominanty na ministerské funkce, mezi nimi i Pocheho. „Prezident republiky hodlá pana Miroslava Pocheho požádat, aby zvážil svoji kandidaturu na funkci ministra zahraničních věcí a usnadnil tak sestavování vlády a její toleranci,” informoval k tomu jeho mluvčí. Poche k tomu řekl, že se na schůzku bude připravovat tak, jako by se šel představit jako ministr zahraničí. „Doufám, že schůzka bude především o mých názorech na zahraniční politiku, směřování české zahraniční politiky, v jakém je stavu diplomatický sbor a zahraniční služba, jaké budou priority.“

Schůzka Zemana s Pochem se uskutečnila 22. června. Ten to následně 25. června okomentoval se slovy, že schůzka byla zbytečná a její výsledek byl již předem dán. To ilustroval skutečností, že tiskový mluvčí prezidenta mu prý předal tiskové komuniké již tři minuty po skončení jednání. Uvedl, že i když jej Zeman ministrem zahraničí nejmenuje, přesto chce resort vést.

Na otázku, zda bude ministrem zahraničí odpověděl „Pravděpodobně ano. Věřím ve slova Andreje Babiše, který potvrdil, že všech pět nominací sociální demokracie do vlády akceptuje.“ Ten přitom o týden dříve v rozhovoru prohlásil, že Pocheho nejmenuje. Na dotaz, na základě čeho tak soudí a od koho informaci má, odpověděl „Tu informaci jsem měl od předsedy Hamáčka již někdy minulý týden, a proto mě velmi překvapila slova prezidenta ve včerejším rozhovoru pro internetový Blesk, že tu nominaci neobdržel. Ale myslím, že to se vyřeší dnes, pokud Andrej Babiš všechna jména nominuje.“ Přesto uvedl, že nepočítá s tím, že 27. června bude nominován ministrem a jako důvod uvedl „protože pan prezident pravděpodobně nedostojí svým ústavním povinnostem a nebude jednoho z ministrů navržených premiérem jmenovat.“ Přičemž tak usoudil z mediálních vystoupení Zemana. Prezident jej prý požádal, aby ještě zvážil svoji kandidaturu, což Poche odmítl. O tom, zda jej skutečně jmenuje, či nikoliv, nepadlo ani slovo. Uvedl také, že počítá s tím, že Jan Hamáček bude pověřen vedením Ministerstva zahraničních věcí. Důvěřoval však tomu, že jej pod tlakem Sociální demokracie Babiš skutečně nominuje a následný kompetenční spor skončí před Ústavním soudem. A dle svých slov počítal s tím, že do podzimu, kdy předpokládal vyřešení situace, bude Janu Hamáčkovi výrazně pomáhat s řízením Ministerstva zahraničí.

Ve zmiňovaném prezidentově rozhovoru pro Blesk.cz z 24. června Zeman uvedl, že na seznamu navržených ministrů, který obdržel od Andreje Babiše, chybělo jméno Miroslava Pocheho. U Ministerstva zahraničí měla být prázdná kolonka. „S výjimkou pana Miroslava Pocheho nechci premiérovi do jeho sestavy mluvit. On za ni bude odpovídat, nikoli prezident republiky,“ řekl také. Babiš na to reagoval, že ještě nepodal oficiální seznam kandidátů, což plánoval učinit až 25. června. „S oficiálním návrhem vlády jsem čekal na schůzku prezidenta s panem Pochem a panem Hamáčkem. Oficiální návrh kandidátů do vlády, včetně pana Pocheho, předám v pondělí,“ uvedl. Hamáček uvedl, že pokud by Poche na seznamu scházel, považoval by to za porušení koaliční smlouvy. Po předchozím jednání se Zemanem ale připustil, že pokud ten by Pocheho odmítl, mohl by vedle ministerstva vnitra vést dočasně i zahraničí – s čímž souhlasil Zeman i Babiš.

25. června pak Babiš sdělil „Ano, pan Poche na seznamu je, protože sociální demokracie jasně řekla, že pokud ho nenavrhnu, tak pro vládu hlasovat nebude.“ Oznámil tak ráno s tím, že do devíti hodin má být seznam odevzdát v Kanceláři prezidenta.

27. června Miroslav Poche ministrem zahraničních věcí jmenován skutečně nebyl, místo něj byl řízením Ministerstva zahraničních věcí pověřen Jan Hamáček. „Řekl jsem opakovaně, že pokud by pan prezident odmítl jmenovat pana Pocheho ministrem, dokážu si představit, že se tento scénář může odehrát. Jak to ale nyní bylo technicky, to je otázka na zmíněné instituce,“ řekl k tomu o den později Hamáček. Babiš při uvádění Hamáčka do křesla ministra zahraničí odmítl, že by existoval druhý seznam ministrů, který by poslal na Hrad. Dal prý prezidentovi jen jeden seznam a na něm figuroval Miroslav Poche. Dva vysoce postavené zdroje z Hradu serveru Aktuálně.cz však potvrdily, že druhý dopis se jmény ministrů, který premiér poslal z Úřadu vlády, Pocheho jméno neobsahoval. V kolonce ministra zahraničí byl Hamáček. „Pan prezident postupoval v rámci ústavy. Může vládu jmenovat jen na návrh premiéra,“ řekl k tomu zdroj z Hradu. To by však podle ČSSD bylo porušením dohody. Hamáček proto následující den vyzval Babiše, aby zveřejnil svoji komunikaci s Kanceláří prezidenta.

29. června se k tomu vyjádřil premiér Andrej Babiš. „Navrhl jsem panu prezidentovi jeden seznam, kde byl i pan Poche, a zároveň jsem mu napsal i dopis, který byl konzultován s předsedou legislativní rady vlády.“ Podotkl, že jej o vyjádření požádal předseda ČSSD Hamáček. Z dopisu Babiš následně citoval. „V reakci na Váš dopis vám v souladu s článkem 68 odstavce 2 Ústavy ČR pro případ, že byste se rozhodl nevyhovět mému návrhu ze dne 25. 6. 2018 a nejmenoval byste členem vlády pana Miroslava Pocheho, navrhuji, abyste řízením ministerstva zahraničních věcí dočasně pověřil místopředsedu vlády a minstra vnitra Jana Hamáčka.“ Prezident však okolnosti jmenování Hamáčka popsal odlišně. „Byl předběžný seznam, kde nebyl uveden žádný ministr zahraničí, a druhý, v podstatě dopis pana premiéra Babiše, kde mně navrhoval dva ministry zahraničí, nejprve Miroslava Pocheho a v případě, že když ho nepřijmu, tak navrhoval pana Jana Hamáčka,“ řekl k tomu.

V následujících dnech se k situaci začali vyjadřovat členové ČSSD. Mezi prvními Alena Gajdůšková již 27. června uvedla, že Babiš je podle ní ve vztahu k Zemanovi submisivní. Kateřina Valachová dne 30. června uvedla, že ČSSD neustupuje od kandidatury Miroslava Pocheho na ministra zahraničí. Během letních měsíců chtějí sociální demokraté podle Valachové zajistit, aby nominace Pocheho byla buď akceptovaná, nebo se našlo nějaké jiné řešení. „Andrej Babiš nějaký krok směrem k prezidentovi udělal, pověření pana Hamáčka ministrem zahraničí je dočasné řešení,“ uvedla také. A sdělila, že kompetenční žalobu na předsedu vlády vidí až jako druhou možnost, jak celou situaci z hlediska ČSSD řešit. Za hlavní označila skutečnost, že ČSSD má resort zahraničí pod svým vedením. Většina krajských organizací ČSSD následně sdělila, že na nominaci Pocheho dále trvá. „Pan Poche je kandidátem, protože sociální demokracie nikoho jiného nenominovala,“ shrnul jejich pozici Hamáček.

Na konci srpna Hamáček uvedl, že Poche nadále zůstává jediným kandidátem ČSSD na post ministra zahraničních věcí. Zeman také během léta několikrát uvedl, že svůj postoj nezmění. Začaly se také objevovat spekulace, že by ČSSD mohla přecejen navrhnout jiného kandidáta. 2. září pak v médiích Andrej Babiš uvedl, že Pocheho neoficiální působení na Ministerstvu zahraničních věcí v pozici „politického tajemníka“ je velice negativní. „Je potřeba mít plnohodnotného ministra zahraničí, ale takového, který se ztotožňuje s našimi názory, naší politikou,“ prohlásil také a dodal, že Poche takovou osobou dle jeho názoru není. Jan Hamáček to odmítl komentovat a sdělil, že spor o nominaci Pocheho chce řešit až po komunálních a senátních volbách v říjnu. 10 září se k situaci vyjádřil také tehdejší předseda Senátu Milan Štech. „Jsme demokratický stát a měla by se dodržovat Ústava. Pana Pocheho bych nikdy nenavrhl ani ho neprosazuji. Ale určitě nemá tak vážné problémy jako Andrej Babiš, není trestně stíhán,“ upozornil. Jedině premiér má přitom možnost nominaci ministra obhájit tím, že se obrátí na Ústavní soud. „On tuto legitimní možnost nevyužívá. Suverénní premiér, který se nezdráhá, aby si neudělal zle u pana prezidenta, by měl takto postupovat. Obchází se Ústava,“ tvrdil tehdy.

ČSSD nakonec Zemanovi ustoupila a navrhla již 17. září na post ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, toho času politického náměstka na Ministerstvu zahraničí. Ten před svým jmenováním oznámil, že zahraniční politiku hodlá s prezidentem pravidelně konzultovat a před svým jmenováním s hlavou státu projednával také své priority v oblasti zahraniční politiky. Po Petříčkově jmenování 16. října vyjádřil Zeman naději, že s Petříčkem naváže úspěšnou spolupráci a česká diplomacie bude jednotná. „Když budeme mluvit různými hlasy, nikdo nás nebude brát vážně,“ prohlásil Zeman na slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě. Byl rád, že jmenováním Petříčka se podařilo vyřešit „drobný problém“, který podle prezidenta v poslední době „poněkud zatěžoval“ politickou scénu v zemi. Zeman také poděkoval Hamáčkovi, že neprůchodnou situaci odblokoval právě navržením Petříčka namísto Pocheho. Česká republika na plnohodnotného ministra zahraničních věcí čekala 111 dní od jmenování druhé vlády Andreje Babiše.

 

ZDROJE:

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cssd-schvalila-jmena-ministru-trva-na-pochem-zaznam-videoprenosu/1622548

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/poche-pozadal-o-schuzku-zemana-chce-mu-vysvetlit-sve-priority/1622871

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/babis-vyzval-at-poche-nelpi-na-funkci-ministra-cssd-na-nem-trva/1633040

https://www.novinky.cz/domaci/475245-zeman-prijme-pocheho-oznamil-hrad-babis-si-od-schuzky-slibuje-reseni.html

https://www.novinky.cz/domaci/475179-pocheho-do-vlady-nenavrhnu-prekvapil-babis-podraz-vysvetlil-na-facebooku.html

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/miroslav-poche-milos-zeman-andrej-babis-vlada_1806251132_ako

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-blesk-lany-miroslav-poche-vlada-andreje-babise-cssd-hnuti-ano_1806241124_haf

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-tatana-nova-andrej-babis-capi-hnizdo_1806241544_miz

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/andrej-babis-zive-vysilani_1806250735_rez

https://www.novinky.cz/domaci/476245-babis-ma-novou-vladu-hamacek-dva-resorty-poche-nic.html

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/zeman-pocheho-odmitl-babis-donesl-novy-seznam-hamacek-o-vsem/r~3e98bb267a1a11e8a302ac1f6b220ee8/

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/babis-v-seznamu-ministru-ktery-dostal-zeman-byl-i-poche/1638016

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/katerina-valachova-cssd-jmenovani-miroslava-pocheho_1806300600_jak

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2526202-spor-o-pocheho-pokracuje-vetsina-krajskych-lidru-cssd-trva-na-jeho-nominaci-zjistila

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/poche-je-pro-cssd-stale-kandidatem-na-ministra-o-situaci-chc/r~cc36fb04a9e611e8b5b20cc47ab5f122/

https://www.lidovky.cz/domov/poche-je-ze-hry-hamacek-navrhl-babisovi-jmenovat-ministrem-zahranici-namestka-petricka.A180918_100607_ln_domov_mber

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2482411-zeman-odmitl-aby-se-miroslav-poche-stal-ministrem-zahranicnich-veci

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petricek-ministerstvo-zahranicnich-veci-cssd.A180918_100707_domaci_kop

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2623991-cesko-se-docka-ministra-zahranici-prezident-zeman-jmenuje-tomase-petricka

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2623991-cesko-se-docka-ministra-zahranici-prezident-zeman-jmenuje-tomase-petricka

https://www.novinky.cz/domaci/476372-byl-jeden-seznam-ministru-a-byl-v-nem-poche-tvrdi-babis.html

http://gajduskova.cz/vystoupeni/babis-je-vuci-zemanovi-submisivni-jde-o-bitevni-pole-u-pocheho-bych-neustoupila-rika-gajduskova

https://archiv.ihned.cz/c1-66150120-poche-musi-pryc-tvrdi-zeman-ministrem-zahranici-chce-nekoho-kdo-je-mu-blizky

https://www.novinky.cz/domaci/482209-poche-pusobi-na-ministerstvu-negativne-ministrem-nebude-tvrdi-babis.html

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milan-stech-cssd-predseda-senatu-zahranicni-politika-miroslav-poche-jan-hamacek_1809101914_haf 

Více

48 – Červen 2018 – Kancelář prezidenta republiky zdržuje vydání zprávy o extremismu kvůli pasážím o SPD

Kancelář prezidenta republiky v připomínkovém řízení ostře kritizovala výroční zprávu o extremismu „Zprávu o extremismu na území České republiky v roce 2017“, kterou každoročně sestavuje Ministerstvo vnitra.

Zaslané připomínky byly na tři stránky. Kanceláři prezidenta vadila pasáž, která se zabývá hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Její zařazení považovala za „naprosto nepřijatelné“. Výroční zpráva pravidelně každý rok vycházela ve druhé polovině května. Z důvodu tohoto zdržení byla nakonec schválena vládou až dne 17. prosince 2018 usnesením č. 873 a teprve následně vydána.

Kancelář prezidenta ve svých připomínkách uvedla, že zpráva je podle nich manipulativní. Uvedla také, že „Je nepřijatelné, aby autoři pranýřovali politické a jiné subjekty jen proto, že nesdílejí jejich pohled na určité společenské jevy.“ A dále pak například „Obezličku, kdy je subjekt označen za populistický (s různými přívlastky), zároveň za neextremický a zároveň je napsáno, že extremistickou rétoriku ‚úspěšně převzal‘ a ‚přispíval k atmosféře strachu a k polarizaci společnosti‘, nelze akceptovat,“ čímž Hrad reagoval na ve zprávě uvedenou informaci „Hnutí SPD není z pohledu definice ministerstva vnitra extremistickým subjektem. Vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory.“

Kancelář prezidenta republiky také uvedla, že se na rozdíl od ministerstva nedomnívá, že hlavní hrozbu už v současné době nepředstavují tradiční pravicové extremistické subjekty či ty xenofobně populistické. „Hlavní hrozbou pro demokratickou společnost jsou ti, kteří chtějí omezit politickou soutěž a legitimní diskusi ve veřejném prostoru nálepkováním a odsouzením, ať už jde o nálepku ‚populismu‘, nebo ‚šíření dezinformací‘.“

K připomínkám se Ministerstvo vnitra následně muselo vyjádřit, případně by je muselo do zprávy zapracovat – což se nakonec nestalo a pasáže o SPD ve zprávě zůstaly. V prosinci ji Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí a beze změn předala vládě. „Považujeme za mimořádně nebezpečné, pokud bude jakákoli parlamentní strana zahrnuta bez jakýchkoli důkazů do takové zprávy. Je to nebezpečné pro budoucnost, protože taková situace se může opakovat a v budoucnu může být zahrnut jakákoli jiná politická strana na základě uvážení nějakých úředníků,“ tlumočil tehdy prezidentův nezměněný postoj jeho tiskový mluvčí.

Ve výroční zprávě je také uveden odkaz na vysvětlení, co se extremismem rozumí. Tato definice vychází z ustálené judikatury soudů a shrnuta je na webových stránkách Ministerstva vnitra zde: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-extremismus.aspx

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/naprosto-neprijatelne-vyskrtnete-spd-ze-zpravy-o-extremismu/r~61b6bd60709711e8a302ac1f6b220ee8/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spd-tomio-okamura-svoboda-a-prima-demokracie-zprava-o-extremismu-ministerstvo_1812140600_tec

https://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx

Více

49 – Červenec 2018 – Pokusy o zasahování do kauzy H-System

Nejvyšší soud po letech rozhodl v kauze H-System, že družstvo Svatopluk musí do měsíce od právní moci vyklidit byty v osmi domech v Horoměřicích u Prahy.

Vyhověl tak dovolání správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josefa Monsporta. V minulosti pražské soudy žalobu správce zamítly, mimo jiné pro rozpor s dobrými mravy. Soud dospěl k opačnému závěru. Družstvo Svatopluk je tvořeno bývalými klienty H-Systemu, kteří si po pádu společnosti svépomocí byty dostavěli. V podstatě však touto dostavbou investovali do cizího majetku. Snahou konkurzního správce bylo zpeněžit nemovitosti ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy H-System, tedy všechny mnohem více poškozených, než 60 rodin, kterých se rozhodnutí o vyklizení týkalo.

Prezident Zeman v reakci na rozsudek uvedl „Tento rozsudek, spolu s osvobozujícím rozsudkem v kauze OKD, a dalšími rozsudky, vyvolává vážné pochybnosti jak o kvalitě, tak o lidskosti našeho soudního systému.“ A dodal, že je připraven sejít se s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a diskutovat na toto téma. Na 31. července pak na Hrad skutečně pozval předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala a předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského za účelem konzultace kauzy. Šámal v reakci oznámil, že se ke konkrétní kauze vyjadřovat nemůže. „Bylo by v rozporu se zásadou nezávislosti soudů a soudců, kdyby do rozhodování ve věci H-Systemu zasahoval předseda soudu jakýmkoli způsobem jako orgán státní správy Nejvyššího soudu,“ uvedl k tomu mluvčí Nejvyššího soudu. Mluvčí dále uvedl, že Šámal o schůzce jednal s kancléřem Mynářem, který H-System nezmiňoval. Rychetský uvedl, že na Hrad je sice pozvaný, ale netuší, o čem se bude jednat a dále nechtěl celou věc komentovat.

Zeman následně v září vyzval Ústavní soud, aby pomohl dosáhnout spravedlivého rozhodnutí. S odůvodněním, že věc je podle něj „výjimečná a zcela zásadní“, proto zaslal Ústavnímu soudu nevyžádanou intervenci – podporující stanovisko stěžovatelů družstva Svatopluk. Nejvyšší soud podle něj vůbec nezkoumal dobrou víru užívat nemovitost a dostavět ji za vlastní prostředky. Stěžovatelé měli navíc postupovat v souladu s pokyny tehdejšího správce konkurzní podstaty. V případu chtěl vystupovat jako tzv. amicus curiae, tedy přítel soudu a navrhl zrušení rozsudku Nejvyššího soudu. Rozsudkem totiž podle něj mělo být zasaženo do základních práv a svobod lidí z družstva Svatopluk. Mluvčí Ústavního soudu následně potvrdila, že podatelna přijala blíže nespecifikovaný dopis od Kanceláře prezidenta republiky.

Tzv. přítel soudu je člověk, který není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ. Rozhodnutí, zda přijmout takovou informaci či vyjádření, záleží na úvaze soudu. Za tento krok Zeman sklidil kritiku odborné právnické veřejnosti. Ta považuje jeho krok za nevhodný a za politický tah. Podle nich by nebylo ani vhodné, pokud by konkrétní soudní kauzu komentoval v médiích, natož aby do ní aktivně zasahoval. Zazněly také názory, že prezidentovo počínání ve vztahu k nezávislosti soudů je balancováním na hraně ústavnosti.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-nejvyssi-soud-kauza-hsystem-okd_1807241725_jak

https://www.lidovky.cz/domov/zeman-zaslal-ustavnimu-soudu-intervenci-podporujici-stanovisko-druzstva-svatopluk-v-kauze-h-system.A180914_121347_ln_domov_ele?recommendationId=00000000-0000-5000-8000-000000000000

https://www.lidovky.cz/byznys/pravo-a-justice/soudci-se-prezidenta-bat-nesmi-pravnici-v-ankete-kritizovali-zemanuv-zasah-v-kauze-h-system.A181123_132538_ln_byznys_pravo_ssu

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-kauza-h-system-ustavni-soud-intervence-neni-to-vhodne-pravnici.A180915_090619_domaci_lre

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prazsky-hrad-prezident-milos-zeman-pavel-samal-pavel-rychetsky-nejvyssi-soud-ustavni-soud.A180726_131031_domaci_bja

Více

50 – Říjen 2018 – Prezident vyzval ke zrušení Senátu skrze snížení jeho rozpočtu

V říjnu 2018 napadl Miloš Zeman opětovně Senát Parlamentu ČR. „Instituce, které voliči nevěří a kterou v podstatě pohrdají, je podle mého názoru hodna zrušení,“ prohlásil poté, co poukázal na nízkou volební účast.

Existuje přitom podle něj jednoduchá možnost, aniž by takový krok museli schválit sami senátoři, jak v případě změn Ústavy ta sama předpokládá. „Protože jedině Poslanecká sněmovna schvaluje rozpočet, kde je i kapitola Výdaje na Senát, nic nebrání Poslanecké sněmovně, aby tyto výdaje podstatným způsobem redukovala,“ sdělil svůj návrh možného řešení. Zopakoval tak návrh konkrétních kroků proti Senátu, se kterým přišel již v roce 2014.

V rozhovoru se proti těmto slovům ohradil Jaroslav Kubera, tehdejší kandidát na předsedu Senátu a nynější předseda. Uvedl, že prezident by měl respektovat ústavní instituce a vážit slova. To, co řekl, totiž není hodné prezidentského úřadu. Zemana za jeho výroky kritizoval například také ústavní právník Jan Kysela. Ten uvedl, že „ústavní činitel by neměl nabádat k něčemu, co má známky puče v autoritářských státech.“ Také naznačil, že podstatné redukování rozpočtové kapitoly Senátu, či přímo její snížení na nulu, by bylo protiústavní. „Ústava stanoví, že Senát existuje, tak je na běžné politické moci, aby Senátu zajistila financování,“ uvedl k tomu.

Senát Parlamentu České republiky je dle čl. 65 odst. 2 Ústavy jediným orgánem, který může na hlavu státu podat ústavní žalobu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-varoval-cssd-pred-rozstepenim-kritizoval-chovance-za-j/r~40fdc252d09211e899900cc47ab5f122/

https://domaci.ihned.cz/c1-66293730-zeman-by-mel-pribrzdit-mohli-bychom-zrusit-funkci-prezidenta-s-likvidaci-senatu-jsme-mu-skocili-na-spek-rika-kubera

https://www.denik.cz/z_domova/senatori-zadaji-zemana-aby-vysvetlil-a-obhajil-sve-kontroverzni-vyroky-20141203.html

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zemanovi-se-libi-jak-vladnou-v-rusku-nelze-ocekavat-ze-bude/r~c112604cd12d11e890ecac1f6b220ee8/

Více

51 – Říjen 2018 – Kontroverze kolem udílení státních vyznamenání

Tak jako v minulých letech, i při výročí 100 let založení Československa se udílení státních vyznamenání neslo v kontroverzním duchu. A opět se na výraz solidarity s Mikulášem Bekem rozhodla nezúčastnit řada rektorů vysokých škol.

Prezident se totiž rozhodl vyznamenat například, jak je sám svými slovy označil, „bojovníky proti ekonomickým zm*dům“. Mezi tyto „ekonomické zm*dy“ Zeman zařadil Viktora Koženého, Zdeňka Bakalu, solární barony a obchodníky zapletené do kauzy lehkých topných olejů. Proto se rozhodl vyznamenat Alenu Vitáskovou, Pavola Krúpu a Janu Lorencovou.

Miliardář Pavel Krúpa se opakovaně vymezoval proti Zdeňkovi Bakalovi. Podpořil však také finančně Stranu práv občanů před krajskými volbami v roce 2016 částkou 300 tisíc Kč. A upozornil na sebe již v minulosti, například když od někdejšího premiéra Grosse odkoupil akcie, na kterých bývalý premiér vydělal kolem 80 milionů Kč. Další z oceněných Jana Lorencová je pak známá na sociálních sítích coby častá šiřitelka dezinformačních zpráv, byť v minulosti působila jako investigativní novinářka. S Alenou Vitáskovou, někdejší šéfkou Energetického regulačního úřadu, prezidenta pojí dlouhodobě dobré vztahy. Opakovaně se jí veřejně zastával ve sporu o její odvolání z vedení ERÚ či ve věci jejího trestního stíhání (tehdy naznačil, že to mohli inspirovat solární baroni, proti čemuž se následně ohradila Unie státních zástupců, že by hlava státu neměla šířit naprosto nepodložené spekulace o možnosti objednat si něčí trestní stíhání). Vitásková byla také hostem na Zemanově prezidentské inauguraci či s ním jela na státní návštěvu do Ruska coby ředitelka nově založeného spolku, který je jako nevládní nezisková organizace registrován od 1. srpna 2018 pod názvem Institut Aleny Vitáskové a jeho cílem je „ochrana a podpora lidských práv a svobod v České republice“. V minulosti se spekulovalo o jejích vazbách na Rusko z důvodu podílu ve společnosti napojené na ruský státní Gazprom.

Mezi dalšími oceněnými osobnostmi, které vzbuzovaly kontroverze, byl například levicový básník a novinář, který získal titul zasloužilý umělec už od Gustáva Husáka za normalizace, Karel Sýs. Ten ve své tvorbě dlouhodobě kritizuje polistopadový vývoj. Pak také zbrojař Jaroslav Strnad, o kterém se hovořilo v souvislosti s porušováním zbrojního embarga EU na dovoz zbraní do Ázerbajdžánu. Jeho společnosti přispěly Zemanovi miliony korun na kampaň. Zeman ocenil například také bývalého ministra zemědělství své vlády, Jana Fencla.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/statni-vyznamenani-28-rijen-seznam-prezident-milos-zeman-2018_1810252050_lac

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/statni-vyznamenani-milos-zeman-rektori-vysoke-skoly_1810222030_gol

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pavol-krupa-statni-vyznamenani-milos-zeman-zdenek-bakala_1810170600_pj

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-statni-vyznamenani-jana-lorencova-28-rijen-pazsky-hrad-novinarka_1810210600_kno

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/alena-vitaskova-eru-statni-vyznamenani-milos-zeman-prazsky-hrad_1804151827_haf

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/statni-vyznamenani-2018-karel-sys-basnik-vojtech-pikal_1805261809_ako

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-zeman-vyznamenani-28-rijen-100-let-republiky_1810282037_pak

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2513533-zbrojar-strnad-dal-dodava-do-azerbajdzanu-zbrane-posila-pres-izrael-urady-pry-o-nicem

Více

52 – Říjen 2018 – Prezident opětovně odmítl povýšit ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku a zástupce velitele pozemních sil AČR Petra Procházku

Ačkoliv premiér Andrej Babiš uvedl, že mu prezident Zeman povýšení Koudelky slíbil, opět se tak nestalo. Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval deset ze dvanácti vládou navržených.

Stejně jako v květnu, opět nejmenoval také Petra Procházku, zástupce velitele pozemních sil Armády ČR. Prezident ani Michal Koudelka důvody nejmenování nijak nekomentovali. Koudelka ke svému nejmenování pouze uvedl, že velice váží toho, že byl již druhou vládou navržen na povýšení do generálské hodnosti. Rozhodnutí prezidenta republiky ponechal bez komentáře.

Po květnovém Zemanově rozhodnutí média spekulovala o tom, že Koudelka nebyl jmenován mimo jiné kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Zeman zprávu interpretoval jinak než ministerstva obrany a zahraničí. Prezident také prohlásil, že Koudelka není člověk na svém místě. Odmítl však, že by tlačil na jeho odvolání, jak se objevilo v médiích.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/milos-zeman-opet-nejmenoval-generalem-sefa-bis-koudelku-pres/r~dec19524daa411e89de10cc47ab5f122/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-jmenovani-generalu-tomas-tuhy-sef-bis-koudelka_1810281228_jgr

Více

53 – Prosinec 2018 – Prezident Zeman označil BIS za čučkaře. Reagoval tak na její výroční zprávu

BIS v prosinci 2018 zveřejnila výroční zprávu za rok 2017, v níž varuje před ruskými a čínskými špiony, kteří operují také z velvyslanectví obou těchto států.

Čína podle rozvědky využívala ke zpravodajské činnosti i členy delegací. BIS upozornila na lehkovážný přístup českých politiků a státních zaměstnanců, z něhož cizí zpravodajci těží. Nátlakové metody k prosazování čínských zájmů využívali podle BIS také kariérní diplomaté. A dodala, že Čína se prostřednictvím „českých entit“ snaží narušit jednotnou politiku EU.

K tomu se vyjádřil prezident Zeman s tím, že krom veřejné části zprávy existuje také ta neveřejná, ke které on má přístup. „Doufám, že neprozrazuji žádné jiné státní tajemství, než je tajemství o neschopnosti BIS, když vám řeknu, že za těch šest let není žádný konkrétní údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jednoho jediného, ať už ruského nebo čínského, špiona,“ řekl. Uvedl také, že BIS zadal jen jediný úkol, a to odhalovat islámské teroristy v Česku. Zpravodajci ho prý upozorňovali, že je muslimská obec naprosto mírumilovná. S tím však nesouhlasil. „Tam, kde mají najít teroristu (…), tam nikoho nenajdou. Vymýšlejí si špiony,“ dodal Zeman a označil výroční zprávu za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

BIS Zemanova tvrzení odmítla. „O všech aktivitách informujeme naše adresáty. Řídí nás vláda a kontroluje sněmovní komise pro kontrolu BIS a výbor pro bezpečnost. Všechny tři orgány nám vyslovily v poslední době jednomyslně poděkování za službu pro ČR,“ uvedla. Objevilo se také vyjádření ředitele Michala Koudelky. Ten v něm uvedl, že „Bezpečnostní informační služba ještě nikdy v minulosti nebyla tak silná a úspěšná jako v posledních letech. Každý rok předáváme našim zákonným adresátům, mezi které patří mimo jiných prezident republiky, předseda vlády a ministři, stovky informačních zpráv o naší činnosti.“ Dále v prohlášení stojí „Za posledních pět let jsme zamezili desítkám ruských a čínských zpravodajských důstojníků v jejich činnosti, buď nedoporučením udělení akreditace, nebo jejich odchodem tzv. tichou cestou. Naše zákonné adresáty jsme například počátkem letošního roku informovali, že se nám podařilo úspěšně rozbít zpravodajskou síť jedné z ruských zpravodajských služeb působící na našem území a zcela tak ochromit její činnost.“

BIS se zastal a svoji spokojenost projevil explicitně například ministr vnitra Jan Hamáček, který uvedl, že kritice prezidenta nerozumí. Premiér Andrej Babiš uvedl, že BIS odvádí profesionální práci a k její práci nemají výhrady vláda ani sněmovní výbory. „Se službou mám jen dobré zkušenosti,“ dodal. BIS se zastal též senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a také řada opozičních politiků, dokonce i SPD. Podle poslance a člena komise pro kontrolu BIS Marka Bendy Zeman svými výroky podkopává důvěryhodnost českých tajných služeb a respekt ČR v zahraničí. Své výhrady má sdělovat soukromě ministrům či příslušným orgánům. BIS se zastal také celý Senát, který svým usnesením vyzval všechny ústavní činitele, aby se vší vážností přistupovali k obsahu zpravodajských zpráv.

Za zmínku stojí, že jazykovědec Karel Oliva analyzoval pojem „čučkař“ a dospěl k závěru, že jde o nespisovný moravský výraz, který pochází z obce Boršice. Ta leží jen pár kilometrů od Osvětiman.

ZDROJE:

https://nazory.aktualne.cz/komentare/bis-jsme-ve-valce-s-rusy-cesky-klidek-je-omyl/r~c883ad9cf7a011e8b7c1ac1f6b220ee8/

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/milos-zeman-bis-vyrocni-zprava-cina-rusko-spioni.A181207_091603_domaci_amu

https://www.lidovky.cz/domov/bis-odmita-vyjadreni-prezidenta-zemana-ze-selhava-a-jen-placa.A181207_085632_ln_domov_ssu

https://domaci.ihned.cz/c1-66396120-senatni-vybor-pro-bezpecnost-ocenil-praci-bis-vyroky-prezidenta-zemana-o-cuckarich-nehodnotil

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bis-cuckari-senat-bis-vaznost-vyzva.A181220_123008_domaci_kuce

https://www.novinky.cz/domaci/491364-zeman-pod-palbou-kritiky-kvuli-vyrokum-o-bis-tepou-ho-i-jeho-priznivci.html

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-cuckari-karel-oliva-bis-vyrocni-zprava-vyznam_1812071659_kno

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-prezident-bis-spionaz-rusko-cina-kontrarozvedka-extremismus_1812062133_dok

Více

54 – Leden 2019 – Reakce prezidenta na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před Huawei

V prosinci 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies Co., Ltd. a ZTE Corporation.

Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. Huawei to od té doby kategoricky odmítá.

„K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců. Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu,“ uvedl ředitel NÚKIB Dušan Navrátil. Za NÚKIB se postavil také vicepremiér Jan Hamáček. Naopak premiér Andrej Babiš žádal dovysvětlení varování. Vláda následně v lednu uložila správcům kritické infrastruktury, aby provedli analýzu rizik užívání softwaru a hardwaru obou čínských společností, a to podle metodiky, kterou vydal NÚKIB.

Huawei patří k největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Zařízení Huawei používají vedle některých ministerstev také například Správa Pražského hradu, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Správa železniční dopravní cesty nebo společnost Lesy ČR. NÚKIB varování vydal i z toho důvodu, že Čína na území ČR aktivně prosazuje své zájmy včetně provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru, jak podle webu dokládají výroční zprávy bezpečnostních služeb za rok 2017. Spolupráci s Huawei zakázaly či omezují také některé další západní země, obávají se toho, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software.

Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušan Navrátil, jejichž instituce před možnými riziky čínských technologií varovaly, ohrozili pozici a ekonomické zájmy Česka v Číně, prohlásil v lednu v reakci na varování před Huawei Zeman. Svými tvrzeními, pro které podle prezidenta nemají důkazy, také ohrozili chystané investice do digitálních technologií v ČR. „Podle informací, které mají někteří členové vlády, Čína po této kampani proti společnosti Huawei připravuje odvetná opatření, a ta by měla zasáhnout několik oblastí,“ uvedl také. A zmínil, že odveta Pekingu může negativně zasáhnout automobilku Škoda a také aktivity PPF.

„Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze,“ dodal prezident. Spíš si podle svého vyjádření ale myslí, že oba ředitelé se chtěli zviditelnit. „Ale zviditelňují se tak trapným způsobem, že kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu,“ uvedl. Znovu označil pracovníky BIS za „čučkaře“, stejný termín podle něj sedí i na kybernetický úřad, kritizoval i Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.

Problémem je, že Zemanem opětovně kritizované BIS se ve své výroční zprávě za rok 2017 k Huawei vůbec nevyjadřovala. Věnovala se jí ale v roce 2013, kdy uvedla „Potenciální nebezpečí pro Českou republiku může představovat rostoucí podíl čínských společností Huawei a ZTE na českém telekomunikačním trhu. Obě společnosti jsou ve světě dlouhodobě podezřívány ze spolupráce s čínskými zpravodajskými službami a podílu na výzvědných aktivitách.“ Upozornila tehdy také na to, že v některých zemích byla Huawei v minulosti vyloučena z účasti na vládních zakázkách či budování sítí pro přenos citlivých informací, neboť bezpečnostní rizika převažují ekonomické úspory, které tyto společnosti nabízí.

Premiér Babiš ale následně popřel, že by ministři o nějaké chystané čínské odvetě slyšeli. „Nemáme informaci, že by čínská strana chtěla přikročit k nějakým sankcím nebo odvetným opatřením,“ uvedl. Zastal se také BIS s tím, že „BIS se chovala v tomto směru standardně.“ Naopak zopakoval, že NÚKIB musí předložit pro svá tvrzení důkazy.

V dalším rozhovoru se pak prezident Zeman k problematice opět vyjádřil a navezl se také do USA, od kterých pocházelo původní varování před Huawei. „Huawei není riziko a neprokázalo se, že by firma špiclovala. Nejsou důkazy, tečka. Narozdíl třeba od situace, kdy USA prokazatelně odposlouchávaly kancléřku Merkelovou. Na to důkazy jsou. Jde tak především o obchodní válku, kde se používají nekalé praktiky. V prodeji mobilních telefonů je první Samsung, Huawei je těsně druhý. Oproti tomu v prodeji počítačových komponentů a zařízení Huawei na trhu výrazně vede. Taková nařčení bez důkazů tak pro mne nemají váhu.“

ZDROJE:

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nukib-vydal-varovani-pred-pouzivam-softwaru-i-hardwaru-od-huawei/1700273

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-cina-huawei_1901102201_pj

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-lany-blesk-rozhovor.A190120_120833_domaci_brzy

Více

55 – Leden 2019 – Prezident Zeman se opětovně rozhodl nejmenovat docenty Ošťádala s Fajtem profesory

Poté, co mu Městský soud v Praze vrátil věc k dalšímu řízení, se prezident Zeman opětovně rozhodl nejmenovat Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta profesory.

Univerzita Karlova, se kterou jsou oba akademici spjatí, v návaznosti na toto rozhodnutí zvažovala opětovné podání správních žalob. Zeman již v minulosti na jaře 2015 odmítl těmto docentům podepsat jmenovací dekrety, přičemž ve svém zdůvodnění se odvolával na prohřešky kandidátů v minulosti. Právní zástupce prezidenta k opětovnému rozhodnutí uvedl, že prohřešky vytýkané v původním rozhodnutí „katalogizoval“ a zejména poukázal na „zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení“. U Fajta údajně univerzita přešla to, že předložil nepravdivé informace, u Ošťádala zase nesoulad jeho styků s StB a etického kodexu školy.

Věc Zemanovi vrátil k dalšímu řízení v dubnu 2018 Městský soud v Praze na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy. Soud upozornil prezidenta na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol. Proti tomuto rozsudku podal prezidentův právní zástupce v květnu 2018 k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost. Ten v červnu rozhodl o nepřiznání odkladného účinku této kasační stížnosti. Zemanův právní zástupce následně vzal celou kasační stížnost zpět s tím, že prezident ve věci rozhodne na základě podkladů, které si prostřednictvím ministerstva školství vyžádal od Univerzity Karlovy.

V únoru 2019 podala Univerzita Karlova dvě správní žaloby proti tomuto rozhodnutí prezidenta. Rektor Tomáš Zima k tomu uvedl „vzhledem k tomu, že se domníváme, že byla porušena pravidla pro jmenování profesory, což bylo i konstatováno v jednom z minulých rozsudků městským soudem, tak jsme dnes podali k Městskému soudu v Praze dvě žaloby proti rozhodnutí prezidenta republiky.“

Spor trvá již téměř čtyři roky.

ZDROJE:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-ostadal-fajt-univerzita-karlova_1901141248_pj

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2705135-prezident-nejmenuje-fajta-a-ostadala-profesory-univerzita-zvazuje-dalsi-zaloby

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nejmenovani-profesoru-milos-zeman-prezident-univerzita-karlova-ivan-ostadal-jiri_1902111236_och

Více

56 – Leden 2019 – Kauza ovlivňování soudů ze strany prezidenta Zemana a jeho okolí

Dne 5. ledna 2019 přinesl týdeník Respekt informace o schůzkách kancléře Vratislava Mynáře se soudci a o jeho snaze ovlivňovat ve prospěch Hradu jejich rozhodování.

Vycházel při tom z informací ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, který uvedl, že se s ním Mynář sešel z důvodu projednávání prezidentova podnětu k Ústavnímu soudu na zrušení služebního zákona v roce 2015. Se Šimíčkem se tehdy sešel zhruba měsíc a půl před samotným rozhodnutím soudu. Šimíček sám měl o služebním zákoně spolurozhodovat a kancléř se jej snažil v jeho rozhodování ovlivnit, aby prosazoval úplné zrušení zákona nebo alespoň některé z jeho pasáží. To se nakonec nestalo. Respekt také uvedl, že podle jeho informací to nebyla jediná podobná aktivita šéfa Zemanovy kanceláře. Dále spekuloval, že Šimíčka si mohl Mynář vybrat proto, že jej jmenoval Miloš Zeman a mohl si tak vůči Hradu připadat zavázán.

Podruhé se Mynář Šimíčkovi ozval v říjnu 2017 kvůli případu, který se týkal Lesní správy Lány a soudce Šimíček jej měl na starost jako zpravodaj. V tomto případě se jednalo o Mynářův bezprostřední osobní zájem, jelikož jej tato kauza ohrožovala. Kancelář prezidenta v případu tvrdila, že trestní stíhání jsou nezákonná, a stejně jako u služebního zákona se obrátil na Ústavní soud. U něj se domáhal zrušení rozhodnutí soudu nižší instance k příkazu k prohlídce prostor a pozemků spravovaných Lesní správou Lány a vydání zajištěných věcí. Ústavní soud ani v tomto případě přáním Hradu nevyhověl.

Své schůzky s Mynářem Šimíček Respektu potvrdil s tím, že byly skutečně dvě. „Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo. Ve druhém případě jsem se formou SMS zprávy nejprve ubezpečil, že tématem schůzky nebude žádný případ, který Ústavní soud projednává nebo bude projednávat. Teprve po ujištění, že tomu tak určitě nebude, jsem se schůzkou souhlasil. Bavili jsme se na úrovni společenské konverzace, nicméně v závěru mi pan kancléř položil abstraktní právní otázku, na kterou jsem odpověděl odkazem na jeden plenární nález. Poté jsem si však prošel všechny své nevyřízené spisy a v jednom z nich jsem zjistil, že se ve skutečnosti o tak abstraktní otázku nejednalo, neboť to byla stížnostní námitka.“ Dodal, že o skutečnosti, že na něj schůzky neměly žádný vliv, nejlépe svědčí to, jak poté rozhodoval.

Respekt také uvedl, že zásahy Vratislava Mynáře do justice jsou opakované a trvají již několik let. Například v březnu 2016 adresoval dopis tehdejšímu předsedovi Nejvyššího správní soudu Baxovi, který se týkal případu Plzeňské teplárenské. Dopis kancléř odůvodnil „potřebou pana prezidenta“ a zajímal jej Baxův názor. Baxa Mynáře odmítl s tím, že o takové věci nemůže být žádán a že se nemůže ze své pozice vyjadřovat ke konkrétním otázkám případů, které NSS rozhoduje. Kontaktování soudců označili jako výrazně za hranou také Mynářovi předchůdci na pozici kancléře. Mynář se proti článku Respektu ohradil a své jednání označil za zcela legitimní součást své práce. Hovor s Mynářem potvrdil také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Tomu volal ve věci ruského hackera Nikulina, ale jak Vávra uvedl, až ve chvíli, kdy již bylo rozhodnuto a zajímal jej verdikt (k Vávrovi a kauze Nikulin viz výše).

Následně se pro Deník N v rozhovoru vyjádřil také bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Baxa. „Měl jsem několik málo příležitostí se s prezidentem setkat – a on nevybočil ze svého stylu. Jednak kritizoval, jednak poučoval, ale málokdy naslouchal tomu, jak přenastavit fungování soudů tak, aby plnily roli, kvůli které existují. Natožpak aby se zeptal,“ uvedl. Při osobních setkáních mu prý Zeman jako tehdejšímu předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, tedy některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda Nejvyššího správního soudu je nemůže a nesmí ovlivnit. „Odbyl to opakovaně tím, že řekl: ‚Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.‘ Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ zakončil Baxa. Vyjádřil se také ke kancléři Mynářovi a kauze Plzeňské teplárenské. Řekl k tomu, že Hrad nechápe, že každý se musí podrobit zákonu a že i pro prezidenta platí rovnost před zákonem a v řízení před soudem.

Kauzu ovlivňování soudů řešil poté také Podvýbor pro justici v Poslanecké sněmovně, na jednání byl pozván Vratislav Mynář, Vojtěch Šimíček i Josef Baxa. Baxa zopakoval, že mu prezident na schůzce mezi čtyřma očima na Hradě nabízel vedení Ústavního soudu výměnou za verdikt ve věci jmenování profesorů. „Spíš připomínaly výměnný obchod: ‚Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí‘,“ řekl k prezidentovým vyjádřením. „Zvláštní kritika se týkala případu zrušení územních zásad Jihomoravského kraje. Prezident se kriticky vyjádřil na adresu aktivistů, ekoteroristů. Já jsem ten případ znal a namítal jsem, že návrh soudu nepodali tito lidé nebo tahle sdružení, ale že to byl návrh asi 29 obcí. Prezident na moje vysvětlení reagoval sdělením, že mám pochopit synergii toho, když mě o něco prezident republiky žádá,“ uvedl dále. Mynář ale na jednání podvýboru namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá. Podle něj by prezident neměl být perzekvován za to, že seznamuje soudce se stanovisky, která „nasává od občanů a odborníků“.

Mynář dále před poslanci přiznal, že za Zemana „konzultoval“ s ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. „Informoval jsem více členů Ústavního soudu,“ řekl kancléř. Z čehož také vyvstává otázka, kolik soudců, a které, skutečně a v jakých záležitostech kontaktoval. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ dodal k tomu Šimíček. Baxa i Šimíček se ale shodli, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib. „Byly to náznaky ve stylu: ‚Buďme na sebe hodní‘,“ uvedl Šimíček. Podle Baxy se mu za celou jeho éru v justici nestalo, že by se k němu některý z ministrů spravedlnosti nebo premiérů choval podobným způsobem jako Zeman.

Ke kauze se vyjádřil také předseda Ústavního soudu Rychetský. Podle něj bylo „nepochybně nepřípustné“, že pracovník prezidentské kanceláře kontaktoval soudce a snažil se mu „vsugerovat nebo jiným způsobem nastiňovat představu, jak má být rozhodnuto“. Ústavní soudci už se proto nebudou nadále neformálně stýkat s účastníky řízení v živých kauzách, uvedl.

Celou kauzu okomentoval také prezident Zeman. „Doporučení není ovlivnění, doporučení je vyjádření názoru,“ řekl Zeman k tomu, že se hradní kancléř Vratislav Mynář snažil působit na rozhodování některých soudců. „Kancléř se soudci jedná z mého pověření,“ uvedl také. Ve vztahu k Baxovi uvedl, že „Možná že je trochu zatrpklý.“ Řekl, že mu Baxa doporučoval, koho má či nemá navrhnout do funkcí. A Zeman řekl, že neví, proč by tedy naopak doporučení nemohl dávat i on. Ke schůzkám hradního kancléře Mynáře se soudci, po nichž čelí hradní úředník podezření, že se snažil soudce ovlivňovat, ještě prezident podotkl, že by tyto schůzky měly být veřejně známé. „Jsem odpůrcem toho, aby se tyto schůzky konaly tajně,“ prohlásil Zeman.

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Mynářovo počínání okomentoval s tím, že jako ministr by si nikdy nedovolil dávat doporučení soudcům. Mynářovým jednáním by se podle něj měla zabývat policie kvůli podezření ze spáchání trestného činu uvedeném v ust. § 335 zákona č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku, zasahování do nezávislosti soudu. Proti Zemanovým slovům se ohradila také předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová. Nesouhlasila s jeho závěrem, že doporučení prezidenta v živé kauze nejsou nátlakem. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek pak uvedl, že pokud by se prokázalo tvrzení Josefa Baxy, že mu prezident Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stadiu přípravy nebo i pokusu. Nespecifikoval jaký, ale v trestním zákoníku existují dva trestné činy týkající se úplatkářství, resp. poskytování úplatku: § 332 Podplácení a § 333 Nepřímé úplatkářství. Mohlo by se tak jednat o naplnění skutkové podstaty jednoho z těchto trestných činů.

 

ZDROJE:

https://www.respekt.cz/tydenik/2019/2/vola-mynar

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-josef-baxa-nejvyssi-spravni-soud_1901171335_ako

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2714252-snemovni-podvybor-resi-ovlivnovani-justice-baxa-uvedl-ze-mu-prezident-nabizel-funkci

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mynar-zeman-zasahovani-do-nezavislosti-soudu-trestny-cin-snemovna.A190118_115936_domaci_kop

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-soukup-tv-barrandov-tyden-s-prezidentem.A190117_192115_domaci_kop

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sefka-soudcovske-unie-zemanova-ovlivnovani-soudcu.A190122_153628_domaci_kuce

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/knezinek-pokud-se-prokaze-ze-zeman-ovlivnoval-soudce-baxu-by/r~928ba9861fe811e9a66a0cc47ab5f122/

Více

57 – Leden 2019 – Miloš Zeman zpochybnil nestrannost soudců NSS

Andrej Babiš informoval média o průběhu schůzky s prezidentem Zemanem. Ten v jejím průběhu zpochybnil nestrannost soudců Nejvyššího správního soudu.

Podle Zemana nahrává ekologickým aktivistům, kteří potom brzdí stavby infrastruktury. Premiér Babiš poznamenal, že vzal Zemanův názor na vědomí a více před ním věc nekomentoval. Vyjádřil však přesvědčení, že česká justice je nezávislá.

K výrokům prezidenta Zemana se vyjádřila místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková. „Zpochybňování nestrannosti soudců Nejvyššího správního soudu mě osobně velmi mrzí. Nejvyšší správní soud se obecně těší vysoké důvěře veřejnosti. Tato důvěra nespadla z nebe, ale je výsledkem rozhodovací činnosti právě jeho soudců. Soudci NSS opakovaně prokázali, že jsou profesionálové, kteří spory rozhodují nestranně a podle práva, bez ohledu na mediální tlak či obecnou politickou poptávku,“ uvedla.

ZDROJE:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jsme-nestranni-ekologum-nenahravame-reaguje-nejvyssi-spravni/r~b69d540623c511e99182ac1f6b220ee8/

Více